Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Na klasických textovkách mě vždycky iritovalo, že se nedají hrát, pokud nepřijdeš na stejná slova, jaká měl na mysli autor; pokud napíšeš správný příkaz jinými slovy, nefunguje to. Myslím, že díky tomu vymřely.Máme třetí tisíciletí, moderní metody zpracování přirozené řeči a tak, textovka by se dneska nemusela ovládat přes klávesnici, stačil by mikrofon, souznačná slova už snad taky umíme...
Možná by šlo vyrobit nějaký pekelně chytrý algoritmus, který by uměl z relativně mála grafiky (nebo jiných dat, třeba 3D modelů, popisů fraktalů nebo co já vím) odvodit zbytek, čímž by stačilo jen pár obrázků a zbytek by se nějak spočítal. Bohužel na to moje intelektuální fondy nestačí.Připomíná mi to ten 3D engine v už nevím kolika kilobajtech, co na něj jeden čas byly linky snad úplně všude po internetu (a teď to nemůžu najít). Procedurální modelování tomu říkají, ale grafika nikdy nebyla moje hobby.
Máme třetí tisíciletí, moderní metody zpracování přirozené řeči a tak, textovka by se dneska nemusela ovládat přes klávesnici, stačil by mikrofon, souznačná slova už snad taky umíme...Problem neni prevest hlas na text, to uz je docela zvladnute, obzvlas u angliciny. Problem je porozumet tomu textu, to chce uz umelou inteligenci.
Připomíná mi to ten 3D engine v už nevím kolika kilobajtech, co na něj jeden čas byly linky snad úplně všude po internetu (a teď to nemůžu najít). Procedurální modelování tomu říkají, ale grafika nikdy nebyla moje hobby.Pokud pamatujete na hry Elite a Frontier, tak tam se diky proceduralnimu modelovani vesel do programu na jednu disketu "cely Vesmir" (no, ve skutecnosti jenom cast nasi glalxie, ale hoodne velka). Vsechny soustavy mimo tech nekolika znamych ci specialnich byly generovane.
Problem je porozumet tomu textu, to chce uz umelou inteligenci.Ono zpracování přirozeného jazyka se zařazuje do umělé inteligence tak nějak celkově, od rozpoznávání a syntézy až po porozumění V obecném případě je samozřejmě porozumění textu problematické, ale pro některé konkrétní účely není problém zdaleka tak neřešitelný. Zvlášť v textovce, když už teda chci blbnout na kvadrát, jde o několik málo sloves a pak samá podstatná jména, nejednoznačnost je minimální. Odhadoval bych, že to bude řádově stejně složité, jako udělat hlasem ovládané šachy (které udělali u nás na katedře ).
Tiskni Sdílej: