Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Často programy alokují paměť a neuvolňují ji, protože by ji mohly potřebovat.Ale co jim brání ji uvolnit a alokovat až zase bude potřeba?
Na tohle by mohlo být fajn nějak říct jádru něco jako: "Tenhle blok dat můžeš kdykoliv zahodit, ale pokud to uděláš, nastav tento flag."To tam je a jmenuje se to madvise(). Když se to zavolá s MADV_WILLNEED, říká to jádru, že ta paměť bude brzy potřeba. Naopak MADV_DONTNEED říká opak. Bohužel to ale AFAIK nefunguje podle očekávání - MADV_WILLNEED jen vynutí přednačtení ze swapu nebo souboru, ale nemění prioritu stránek při pozdějším odswapovávání.
glibc
. malloc(100M) -> sbrk(100M). malloc(1M) -> sbrk(1M). free(100M) -> NIC (vrátit původní brk nejde, protože uvolnovaná paměť není na konci). Novější malloc knihovny vůbec brk() nepoužívají, a velké bloky spravují přes mmap/munmap(), takže tento problém nehrozí. Trvalé postupné kynutí ale asi bude opravdu způsobeno leakováním samotné aplikace.
A nakonec problém nejzákeřnější. Co když nejaká aplikace klade kukaččí vejce do jiné? Zní to sice divně ale v linuxu je to běžné. Aplikace s GUI např. využívají zdroje Xserveru. V tomto případě je řešením utilitka xrestop ale pro každý takový případ musí být jiná utilita, žádné obecné řešení existovat nemůže.No můžu tu aplikaci ukončit. A budu mít k dispozici údaje od jednotlivých procesů před a po. Snad by z toho šlo taky něco vidět.
Tiskni Sdílej: