Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
HD contentu sice moc nemám, ale všechen byl přehrán v nezměněné kvalitě oproti Linuxu a při zatížení procesoru srovnatelném s Linuxem.ale 1080ripy v x264/mkv jsou všech ochran prosty. ICT a spol se principielně týká jen origoš modrejch disků. Ty snad nějakýk takový a mechaniku k tomu máš?
marek@mantisha:~/tmp/mips-cross/rpms> du -h 3,3G ./noarch 4,5G ./i586 3,2M ./i686 7,8GJak vidět jedná se jen o noarch a i586, i686. x86_64, ani PPC není zahrnuto.
Start Visty je opravdu ukázkově rychlý.Casy v sekundach by nebyly? Z toho, co jsem slysel, nebootuji Visty zas tak o moc rychleji nez XPcka, i kdyz pry se to po nejake dobe zlepsi prefetchem. Vyhoda ale je pry v tom, ze se na nich da drive pracovat (tj. clovek je rychleji nalogovan a muze driv spouste aplikace), ale moje osobni zkusenot je bohuzel pouze se stroji, ktere byly na dolni hranici pouzitelneho hardware (=levne notebooky) a na nich byly Visty opravdu pomale. A navic, v nektych distribucich se pri startu pachaji neskutecne spousty zbytecnosti (napr. se pokazde detekuje veskery hadware a natahuji se vsechny mozne moduly, vcetne tech, ktere nejspis nikdy nebudete potrebovat), pokud si si troufnete je vyhazet a nektere pomale obecne skripty prepsat, da se usetrit mozna az 80% casu.
Stačí jenom číst co MS v instalátoru píše.Ale kolega mj. psal:
...tak mi instalator zahlasil, ze partition nevyhovuje bez dalsi specifikace duvodu.
nemám nejmenší důvod tomu věřitNo a já zase nemám nejmenší důvod věřit vám. Ani, že jste to četl, ani, že jste Vistu někdy někam instaloval.
Jenže vy dva mluvíte o voze a o koze, jeden mluví o situaci, kdy není celý disk vahrazen pro Visty a Visty by se měly spokojit s jedním již existujícím, nicméně né jediným oddílem. A druhý mluví o situaci, kdy se vše zruší a Vistám se nechá celý disk.Presne tak. Spatny oddil jsem rozhodne nevybral, byli jsme u toho tri lidi, z toho dva Vistaci a nikdo z nas netusil, kde je chyba ...
Nikdy se nepřestanu divit tomu, že někdo kdo není schopný nainstalovat XPčka nebo dokonce dnešní Vistu, má tu drzost pustit se do linuxu.Tak ja som napriklad na nainstalovanie toho XP zmrda na jeden ntb musel stahovat nejaku specialnu utilitu, ktora ohackuje a vytvori novu "instalacku" s novymi drivermi, pretoze ta sracka nepoznala obycajny sata radic a tudiz sa nemala kam nainstalovat...
Tiskni Sdílej: