Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Tiskni Sdílej:
nemůže žádná soukromá organizace přežít.... pokud by se nejmenovala třeba General Motors. ;)
+1
>>>tak rozsáhlé plýtvání, rozhazování peněz a špatné hospodaření obecně nemůže žádná soukromá organizace přežít.
Ale muze. Jednu takovou znam na vlastni kuzi.
Kdyby stát byla firmaPokud se kdy jaký stát firmě přiblížil, tak to byl stát totalitní, u nás tzv. "reálně socialistický". Je až dojemné, jak si bolševici dneška nalepí pravicovou nálepku a blábolí cosi o státu jako firmě. Přičemž se jedním dechem distancují od toho, že by jakákoliv firma měla být řízena demokraticky... holt dnešní generace evidentně vyrůstají do stavu, kdy si nedokážou dát správně dohromady ani 1+1, tedy se blíží ideálu pravicového voličstva. To aby se kvůli přeměně státu na firmu (=bolševizace) nemusela dělat převratem, ale pěkně legálně, "vůlí lidu".
Myslím, že každý soudný člověk si uvědomujeMně se zdá, že to "soudný" patří k nedostatkovému zboží.
Jakékoli srovnání je spíš (více či méně) zajímavý podnět k zamyšlení.Ale některé srovnání kulhá méně a některé je úplně mimo. Stát se srovnává s firmou zpravidla tehdy, když se chce poukázat na nutnost vyrovnané účetní bilanci nákladů a výnosů (a to si ještě někteří fantasmagoři snad představují i generování zisků). Je zajímavé, že firmy se ale především díky svému poslání snaží především zvyšovat své výnosy a až na druhém místě je snižování nákladů, které jsou k těmto výnosům třeba, neboť posláním firmy není šetřit náklady, ale vytvářet pro majitele zisk, jinými slovy pro podnik není varianta nulové náklady (ergo nulový výnos) žádnou reálnou alternativou, v tom případě firma zaniká. Naopak uživatelé srovnání firmy se státem mají na mysli zároveň snižování nákladů (škrtání výdajů) i snižování výnosů (škrtání příjmů = daní) a snaží se tak o dosažení nulové varianty, která znamená zánik firmy. Jinými slovy, kdyby stát měl být skutečně řízený jako podnik, tak se bude snažit maximalizovat své výnosy (daně) a zároveň snižovat náklady (výdaje), aby mu co nejvíc volných prostředků zbylo na kontě k tomu, aby jimi uspokojoval potřeby těch, kteří těmito prostředky vládnou. Což evidentně nejsou ti, jejichž uspokojování potřeb je bráno jako nepříjemný (a snižováníhodný) náklad. Takhle přesně fungoval stát socialistický neblahé paměti: dřel z lidí kůži (jako jediný velký kapitalista shromažďoval nejen zisky z veškeré práce, ale navíc i daně), ale díky tomu si mohl financovat různé obrovské projekty, které by žádná demokracie neunesla (masovou armádu, zbrojní program, kosmický program, megalomanské stavby atd. atd.). A to nemluvím o tom, jak se podniká na dluh (stejně jako státní dluh se splácení dluhu nehodlá v budoucnosti dosáhnout šetřením, ale zvýšením výnosů). Zkrátka, připadá mi paradoxní, že ti srovnavatelé státu s podnikem zároveň kritizují především to, v čem se stát jako podnik skutečně chová, a na druhou stranu úplně vypouštějí to, že posláním takového "státního" podniku by bylo především vytvářet zisk pro své majitele (= občany), pakliže by to měl zůstat stát demokratický. Takže buď nemají všech pět pohromadě (nejsou až tak "soudní"), anebo si představují jako majitele tohoto státního podniku někoho jiného než všechny občany státu, pravděpodobně sebe a své kamarády. Rozhodněte si sami, která varianta je horší.
Jednou za rok bychom mohli zvolit nove vedeni, pripadne svolat mimoradnou valnou hromadu a odvolat to soucasne.Autentická zkušenost menšinového akcionáře?