Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Tiskni Sdílej:
Zaslechnuto od okolí: jednoho šneka tam nechat klidně můžeš, ač hermafrodit, sám sobě si nepomůže.
Dobrá věc tam je taky uzavřenej ekosystém ve sklenici, potřebuje to jen teplo a světlo, jsou tam nějaký garnáti a řasy, ale obojí je děsně drahý.DIY: http://www.abclinuxu.cz/blog/hajma/2006/2/biosfera-2
Snídajíce jogurt nejmenované značky...
Snídaje jogurt nejmenované značky...
code cleanup
a vyhazet vsechno co je obsolete
a deprecated
Takový jazyk, který je osekán o veškerou historii a umělecké prostředky, je mrtvý.
Ale přesně takový jazyk je angličtina. Pokud jde o osekávání, rozhodně je ve světovém měřítku na prvním místě. Nejhorší katastrofa v historii toho jazyka přišla tenkrát, kdy nějaký chytrolín násilně nahradil původní písmo latinskou abecedou, která je pro angličtinu krajně nevhodná.
Latinka je pro angličtinu o poznání vhodnější než pro východoasijské jazyky, takže tak dramaticky bych to neviděl.
Tohle mi nepřipadá jako nějaký argument. Východoasijské jazyky nepoužívají latinku jako základní písmo. Angličtina ano.
Čeština už přišla o souslednost časů i pluskvamperfektum, což dělá problémy nejen při studiu cizích jazyků, ale občas i při běžné každodenní komunikaci. Přechodníky už taktéž oficiálně neexistují, pokud vím, a považují se za archaismy. Ani tato změna podle mě není pozitivní.
Někdo si neustále stěžuje, že vyjadřovací schopnosti Čechů jsou (v důsledku komunistického školství) naprosto ubohé. Možná právě proto se v českém Kocourkově tak často preferuje řešení většiny sousedských sporů řevem nebo ranou do držky místo diskuse, které většina lidí není schopna.
Jedno je jisté: Snížením úrovně a vyjadřovací schopnosti jazyka se rozhodně nezvýší celková úroveň vyjadřování a komunikace. Co získám tím, když každý přechodník nahradím vedlejší větou? Víc keců a méně elegance. To je celé.
Kdo se někdy podrobněji zabýval například francouzštinou, ten velmi dobře ví, jak citelně některé části gramatiky v českém jazyce chybí. Lojza Jirásek by byl jistě smutný, kdyby zna stav dnešní češtiny.
A chybí mi tam l. (To jen aby si někdo nemyslel, že ten patvar považuji za přechodník.)
Němčina má několik jevů, o které čeština přišla (důsledně odlišený 1., 2. a 3. kondicionál, včetně podmiňovacího způsobu (což asi nejtěžší kousek německé gramatiky) a příslušných slovesných časů), ale navíc obsahuje i záležitosti, které do češtiny a slovanských jazyků nepatří (Konjunktiv I, „onikání“ a podobně).
Pokud jde o blízkost Jiráskově češtině, z jazyků, které znám, je podle mého názoru na prvním místě francouzština a hned poté angličtina. Němčina mi připadá příliš rozdílná, přestože počet rčení a přísloví, která lze doslovně přeložit, i počet idiomů, které mají v češtině a v němčině stejnou strukturu, je občas zarážející. Ale to je dáno spíš historickými souvislostmi než nějakým blízkým vztahem těch jazyků.
Skutečně? Myslel jsem, že se (v první polovině 19. století) kladl důraz především na hledání původních českých slov a přejímání neexistujících (nebo zapomenutých) pojmů z ostatních slovanských jazyků.
Nezpochybňuji silný vliv němčiny, ale že by česká gramatika byla přímo založená na té německé, s tím rozhodně nesouhlasím.
Když to někdo neumí používat, proč to používá? Neumím-li používat motorovou pilu nebo dělo, raději se obojímu vyhnu, že jo...
Já bych teda napsal Snídajíc jogurt...
Kdybys psal o dámě, pak by to bylo správně.