Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Nedávno jsem se tady trapně zamyslel nad tím, kolik nás vlastně je, jaká část populace vlastně vidí do problémů, které tady řešíme, popř. se o ně zajímá. A zda jsme pro drtivou většinu zbytku bandou magorů. S tím souvisí další otázka: kolik z nás je u našeho oblíbeného operačního systému z přesvědčení a kolik z nás kvůli pohodlí, z praktických důvodů? A na to mě napadá, ještě konkrétněji: kolik lidí by třeba bylo ochotných popdořit svobodný a otevřený software např. na demonstracích, kdyby byl v existenčním ohrožení? Jaká je míra občanské statečnosti naší komunity?
Představme si, a za pár let k tomu klidně může dojít, že každý dostupný počítač bude obsahovat digitálního správce práv, zabudovaného napevno k procesoru. Ten bude umožnovat spouštět na daném stroji jen certifikovaný software, a ten bude samozřejmě výhradně proprietární. Pro svobodný software by to byl definitivní konec z dílny korporací držících autorská práva. Vyšli bychom potom do ulic? Kolik že nás to je? Jedno procento uživatelů počítačů? A to jsme tak nesourodá skupina, že se, jak je vidět nejen zde v diskuzních fórech, neshodneme vůbec na ničem, ani na jediném názoru.
Mnou popsaná situace by očividně byla nestravitelnou nejen pro ty, kdo jsou u svobodného softwaru z přesvědčení, ale i pro ty, kdo ho používají pro pohodlí, z praktických důvodů. Důvod k protestům by měli všichni. Kdyby tedy na tomto a dalších serverech, píšících o této tématice, byla na další den svolaná, dejme tomu, na nějaké pražské nebo jiné české náměstí na čtyři odpoledne demonstrace proti potlačování svobodného softwaru, kolik lidí by tam přišlo, kolik by nás bylo?
Tiskni Sdílej:
Linux jsem začal používat z přesvědčení, ale postupně se to mění na praktické pohodí. Nevím, jestli se neshodneme na ničem, na jednom se ale shodneme skoro všichni: na svobodě.
Třeba se konečně schyluje k dělení pc počítačů, na ty herní/multimediální a ty pracovní, na některých půjde pouštět jen něco. Takže jde o to, abychom zůstali pro tvůrce programů zajímaví nebo aspoň konkurentem, ať nás neignorují.
V širším měřítku to bude o tom, zda nakrást či namamonit nebo spolupracovat a dělit se dobrovolně o intelektuální vlastnictví.