Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Nehledě na to, že to není skutečná referenční dokumentace, takže člověk musí stejně nahlížet do manuálových stránek.Zajímavé. A já neustále žiji v přesvědčení, že software vyvíjený pod FSF má texinfo jako primární dokumentační formát. Je tak koncipován rozcesník jen o patro výše, mnoho manuálových stránek to explicitně zmiňuje (hlavně ty z coreutils).
pro většinu ioctlů není vůbecPřiprav rozhraní, rád ho nakrmím, budu-li mít náladu (a to snad někdy budu mít, protože mi nezdokumentované ioctl příkazy natolik pijí krev, že jsem ochoten se na ně pořádně podívat a jednou provždy to někam zanést).
Info není (pro mne) příliš příjemný formát a špatně se prohlížíInfo přímo nesnáším. Preferuji HTML. Nevidím ve formátu info žádnou výhodu.
Dobrý zdroj mě varoval, ať se nepokouším komunikovat s glibc upstreamem (Uli Drepper), že by mě vynesl v zubech.
long
, pak se musí skutečně použít přímo long
a ne long *
. Pro druhý případ by se mělo uvádět long *
. Totéž pro konzistenci i u struktur, i když tam je jasné, že se předává vždy pointer.
chyby ENXIO a ENODEV - v životě jsem nepochopil, čím se od sebe lišíThe Single UNIX ® Specification, Version 2: [ENXIO] No such device or address Input or output on a special file refers to a device that does not exist, or makes a request beyond the capabilities of the device. It may also occur when, for example, a tape drive is not on-line. [ENODEV] No such device An attempt was made to apply an inappropriate function to a device; for example, trying to read a write-only device such as a printer. Chybu ENXIO jádro hlásí např. při pokusu otevřít socket voláním open(). Chyba ENODEV se hlásí třeba při pokusu připojit nepodporovaný filesystém. Je ale pravda, že je v tom chaos a asi by stačilo mít jen jeden kód. Navíc některé chyby jádro hlásí špatně, přinejmenším v některých verzích. Ještě zábavnější je to u EAGAIN a EWOULDBLOCK, které jsou na Linuxu identické, ale obecně být nemusí (a někde skutečně nejsou).
Bude se řešit to, že dnes zadaný popis čehosi tam může zastarat tak jako dnes info libc? Jak? Rozhodně se to řešit bude - dokumentace musí zůstat aktuální, aby k něčemu byla. Technické řešení zatím nemám; například by se to dalo dělat tak, že když si někdo všimne, že stránka je neaktuální, ale neví, jak by měla být správně, tak ji označí nějakým tagem a stránka se pak ukáže v přehledech, takže kdo bude vědět, může ji aktualizovat. Mluvilo se i o automatizovaném updatu, ale to je spíš hudba budoucnosti.Smazat nebo přepsat neaktuální možnost možná není úplně ideální. Může existovat přechodové období (třeba i dost dlouhé), kdy se používají obě možnosti. Nebo přijdu ke starému stroji. Nebo píšu skript, který chci aby byl obecně použitelný i na starších strojích. Nebo jsem ještě gtk aplikaci nepřevedl do gtk2. Nebo mne Michal Kubeček pořád ještě neodradil od ifconfigu.
Nevím, jak to bude s manem či infem, protože struktura manuálových stránek a infostránek je jiná než struktura téhle dokumentace, ale čistě technicky převést jednu stránku do manu nebo do infa by neměl být problém.Bylo by smutné, kdybyste v rámci distribuce distribuovali tuhle dokumentaci v aktuální formě, ale všichni uživatelé četli zastaralé manuálové nebo info stránky (a uživatelé *jsou* konzervativní, a man *je* pohodlný na užívání).
Tiskni Sdílej: