Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
<? include("page/header.php"); echo "<h2>Nadpis</h2>\n"; $d["form"]->render(); include("page/footer.php"); ?>Způsobí to, že šablon je potřeba trošku víc (pro každý typ stránky jedna), ale zas se s nima nemusím skládat v kódu a přijde mi to tak přehlednější i jednodušší.
The ultimate goals of template engines shouldn't really be to remove all logic from HTML. It should be to separate presentation logic from business logic.Prostě jde o to, aby tenhle bordel, který převádí datové struktury na HTML nestrašil, kde nemá. Mít v šabloně kus kódu, který jen vypisuje a případně i konvertuje data z nějakého pole do HTML není vůbec špatné, ba naopak, k tomu ta šablona je.
function html_table_row($cells) { $result = "<tr>\n"; foreach ($cells as $cell) $result .= "<td>$cell</td>\n"; $result .= "</tr>\n"; return $result; }to si v kazde sablone staci inkludnout soubor s danyma standardnima funkcema (jeste mam nekolik variant pro praci - s ul, ol, li) a zacit je pouzivat. <?= html_table_row(array(1, 2, 3, 4)) ?>
Ber to takhle, co když ti najednou na serveru zakážou "short_open_tag" . Můžeš to začít přepisovat a pak se podívej na ten kód, jak je "přehledný" .
sed -i 's/<\?=/<?php echo/g' *.php
Neptej se mě proč by si to měl dělat, ale jestli si dobře vzpomínám, tak například Abíčko taky nebylo vždycky v JavěNo pokud vim, tak vsechny tyhle nase komentare jsou XML ulozeny v DB. Jestli to Leos zene ke klientovi pres XSLT nevim, ale nedivil bych se.
Teď jak to tady pročítám, tak mně napadla další výhoda XSLT. Co když začnu psát aplikaci např. v PHP a po čase bych ji chtěl přepsat např. do Javy? Sablony zůstanou!Mně zase napadla další výhoda Lispu. Co když začnu psát aplikaci např. v PHP a po čase bych ji chtěl přepsat např. do Javy? Sablony zůstanou! Ale pokud bych to psal pomocí šablon v PHP (nebo čemkoli jiném), nebo přímo pastnul do kódu, tak můžu začít od nuly vše.
Ještě jsem zapomněl dodat: XSLT přímo vzniklo z Lispu a je to na něm dost vidět (konkrétně DSSSL), takže prohlášení „XSLT je o něčem jiném než Lisp“ je asi tak informované jako „C# je o něčem jiném než Java.“ Podobnosti jsou až zarážející a je jich podstatně více, než rozdílů.
Nějaká pěkná čtení:
Dynamicky typovaný funkcionální programovací jazyk, jehož základní datovou strukturou je hierarchický seznam prvků. V této struktuře jsou psány samotné jeho programy, takže mj. může transformovat i sám sebe, pokud je to zapotřebí. Safra, to je nějaké povědomé, kde já tohle už slyšel? Docela by mě zajímalo, do jaké míry se ty hardwarové akcelerátory XSLT podobají lispovským procesorům. Přinejmenším konceptuelně je to naprosto identická konstrukce: eval+apply natvrdo zadrátovaný.Tiskni Sdílej: