Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Protože tak mrňavá písmenka by rasterizace rozmazala. Museli by použít rozměrově obrovské PNG, což je nad jejich síly. Pak je třeba uznat, že pokud člověk nezná topografii, hledání názvu zastávky v PDF má něco do sebe. Nakonec se často jedná o původní oficiální mapy, které jdou do tisku a vylepují se v neskutečných rozměrech. Pro ně je optimalizace pro různá výstupní zařízení nepochopitelná nebo „zbytečně“ drahá.
Ale buďtě rád, že to udělali takto. Taky tam mohli vypustit hrůzný JPEG, z kterého by nešlo přečíst nic. (Já mám taky uloženou předrastrovanou brněnskou mapu, protože poppler nepatří mezi rychlíky.)
Třeba od zavedení datových schránek si úředníci zasílají 200DPI JPEGy zabalené do PDF, kde stránka má stovky kilobajtů. Přitom ten samý dokument v DjVu má pár desítek kilobajtů a přitom je vzorkován na 600 DPI. A mohu říci, že vesničky, z kterých vede 128kb/s DSL, opravdu na vlastní kůži poznaly přínos elektronizace veřejné správy.
Mrdka .....
Diletanti jak zvon.
Je to Dopravní podnik hlavního města Prahy? Je. A podstatou není to jestli tu mapu nakonec najdu tam nebo jinde, ale to že ten web prostě není uživatelsky přístupný. A výsledek této ankety je pouze dokladem tohoto tvrzení.
Mimochodem. Odkazem na tuto anketu jsem také obeslal všechny radní hlavního města Prahy, jelikož hl. m. Praha je 100% vlastníkem Dopravního podniku hl. m. Prahy, a.s. tedy oni jsou zástupci tohoto hlavního akcionáře. Musím kladně ohodnotit že radní pan Ondřej Pecha zareagoval poměrně rychle - zhruba po hodině. S ohledem na jeho odpověď však soudím že jde o génia k němuž my oslíci z venkova bychom měli s otevřenými ústy vzhlížet, neboť odepsal (doufám že se za zveřejnění odpovědi neurazí) cituji:
Trvalo mi to asi 2 sec.Jen pro ilustraci. Žáden z mých kolegů (a to jsou mezi nimi absolventi ČVUT s červeným diplomem) se nedostal pod jednu minutu. Ba většinou se jim za tu dobu ani nestačila načíst hlavní stránka.
Já to balím, to nemá smysl... Jdu domů.
Jedu do Prahy stejně jako do libovolného jiného města, ale najednou si ještě musím zjišťovat, jak funguje tamní doprava, jelikož funguje odlišně od dopravy jinde. Skvělé! (A bohužel mě to čeká.)Jasně, jízdenky z Olomouce nemůžeš použít v Brně ani v Praze. Tak daleko holt ještě nejsme. Až bude jeden společný dopravní systém v celé republice, bude to jednodušší. V Praze se dá prý platit jízdné i pomocí SMS. To je děs, člověk si musí zjistit, jak to funguje. No a pokud chci najít mapy Pražské integrované dopravy, tak je budu hledat kde? Na stránkách dopravního podniku? Naprosto mi uniká souvislost. Pokud budu chtít najít program Městského divadla v Brně, také je nebudu hledat například na stránkách Martina Havelky.
Docela by mne zajímalo, jak jste ošálil tu opruzující reklamu.Jakou? Já si vůbec žádné nevšiml. Že by ji za mě ošálil FlashBlock?
Tiskni Sdílej: