Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
<_moje_spolehliva_kombinace_>Na velké množství malých souborů reiserfs, na filmy atd. xfs.
<_/moje_spolehliva_kombinace_>
Do ted pouzivam ext2, jsem s nim celkem spokojen.
/dev/sda3 234220124 219681156 2641232 99% /homeversus
/dev/sda3 234220124 219681168 14538956 94% /home0K!AS
proc mam mit u nesys casti disku rezervu 5 procent, kdyz potrebuju volny misto!Protože jste si to zvolil? Resp. protože jste nezměnil defaultní hodnotu.
man tune2fs
, hledejte volbu -m
.
Systémová část disku je vaše představa, linux samozřejmě nemůže vědět, čemu vy říkáte systémová část disku (to co je dneska /mnt/chroot
může být zítra /
).
/dev/sda3 on / type jfs (rw) /dev/mapper/space-home on /home type jfs (rw) /dev/mapper/space-opt on /opt type jfs (ro) /dev/mapper/space-tmp on /tmp type reiserfs (rw) /dev/mapper/space-usr on /usr type jfs (ro) /dev/mapper/space-var on /var type reiserfs (rw) /dev/sda1 on /boot type ext3 (rw)
Najlepšie je to kombinovať,
Takhle jsem taky chtěl začínat, ale pak jsem zjistil, že každý FS má pod sebou disk, který musí kmitat hlavičkama a má omezenou propustnost.
Mnoho souborů a reiserfs - možná nevím co je to moc souborů s jaké s nimi mám dělat operace - nevynikal. Jako žádný FS. Prostě je tam disk, který má jistý seek time a na tom ztroskotá čtení těchto souborů na každém FS. Ve výsledku četl ext3 XFS a reiser kolem 400kB/s.
Ext3 má statické alokování inode a ty mi jednou došli.
JFS jsem zkoušel jednou a výsledkem byla katastrofální fragmentace souborů.
Ve výsledku jsem rezignoval na všechny testy a všude používám XFS (včetně \home oddílu, kde mám přes 10M souborů). Nativní ACL, quoty, online grow, extenze, dynamická alokace indoů, a v neposlední řadě online defragmentace předčily všechny ostatí FS, tak jsem spokojen.
K tomuto bych měl několik komentářů:
Souborový systém bez žurnálu těžko seženeš. Nevím, jestli dnes vůbec někdo takový vyvíjí (myslím pro běžné disky).
Žurnál v 99% případů neřeší jen výpadky proudu (v naší zemi vzácné). Jeho hlavním účelem je vypořádat se s mnoha možnými typy selhání hardwaru či softwaru. Není radno podceňovat jeho význam.
Mnoho benchmarků ukazuje, že použití žurnálu nemusí nutně znamenat snížení rychlosti všech operací. Například JFS, XFS a ReiserFS jsou v některých operacích rychlejší než ext2.
Nedomnívám se, že by byl ext3 nepřekousnutelně pomalejší než jiné souborové systémy. Jeho kód se postupně vyvíjí. Před lety dopadl v benchmarcích velmi špatně, ale dnes to zdaleka nemusí být pravda.
Rychlost souborového systému závisí na tolika různých faktorech, že vůbec nelze určit, který je „lepší“. Na jiném hardwaru může tentýž benchmark dopadnout přesně opačně.
Je dobré hodnotit taky výpočetní náročnost souborového systému. Nejnižší je v případě JFS, zatímco ReiserFS a Reiser4 jsou v tomto směru mnohem horší.
Já osobně mám na starších strojích (používaných jako server) vždy ext3 a na notebooku zase všude Reiser4. Ale že bych si dělal vlastní benchmark, to zas ne.
Tiskni Sdílej: