Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Pod tímto příspěvkem můžete živě diskutovat o online učebnici linuxu, zde je její projektová stránka.
Nadpisy jsme kvůli vygenerování rozumně dlouhých url zkrátili a oddíl "ostatní" byl dočasně vynechán. Zaměření jednotlivých kapitol se však nemění, viz minulý zápis tohoto blogu.
UPDATE (2005-09-10):
Dnes po obědě jsme s Honzou trosku debatovali o současném stavu učebnice. Přesněji o tom, co už je napsáno a jak to je napsáno, dále také o některých organisačních záležitostech.
Jsme rádi, že se začaly objevovat první články. S jejich obsahem jsme víceméně spokojeni (naše výhrady - viz přibyvší vlákna) S jistým znepokojením, ale sledujeme předčasné vyčerpávání látky hned v úvodu kapitol. Nejde ani tak o to, že pak nezbývá mnoho látky pro podkapitolky, ale dochází k přílišnému nakupení faktů na jednom místě. Jako příklad snad poslouží současný stav kapitoly Příkazová řádka. Tady by stačil jen první odstavec, zbylé odstavce už patří spíše do podkapitol (např. té o terminálech).
Také, prosíme, občas nakoukněte do VI. zápisu o kostře učebnice tohoto blogu. Zde najdete vodítko k předpokládanému obsahu jednotlivých kapitol a podkapitol začátecnického dílu učebnice.
Organisační záležitosti:
Z názvu tohoto zápisu byla vypuštěna data. Nebudeme už psát nové příspěvky, aby se pod nimi mohlo debatovat (jako tomu bylo při přípravě kostry). Máme za to, že pravidelní přispěvatelé učebnice si sem už cestičku najdou a přispěvatele sporadické sem z titulní strany dovede projektová stránka učebnice.
Tiskni Sdílej:
Vzhledem k tomu, že hotové není nicTak zatim neni ani k cemu se vyjadrovat.
V různých aplikacích používám následující řešení: V DB je u údaje uložen i timestamp poslední změny. Pokud někdo otevře formulář editující cokoliv, v rámci nějaké hidden položky se mu předá i timestamp poslední změny v DB. Jakmile člověk formulář odešle, porovná se timestamp z hidden prvku a (aktuální) timestamp změny z DB a pokud se liší, vrátí mu to něco jako "údaje mezitím změnil někdo jiný" a změny se nezapíší.
Implementačně je to triviální a jde tím poměrně snadno řešit, že se uživateli vrátí jím zapsané věci (takže nepřijde o napsaný text) a zároveň nová podoba záznamu, takže si to může sám nějak "mergnout".
A nikde tam není žádný zámek, který by taky občas nemusel správně vytimeoutovat a obecně by představoval poměrně nemilý mechanismus potencionálních DoS útoků.
protože větu ve slovenštině dohromady nedám. Stejně tak případné korektury. Nevím.To je pravda, ale přesto bych slovenštinu v žádném případě nezavrhoval. Domluva je vždy možná, takže pokud shledáš na slovensky psaném příspěvku něco v nepořádku, kontaktuj autora s připomínkami. Korekturu lze také zařídit. Kdyby se to mělo střídat každý odstavec, bylo by to blbé. Ale bude-li třeba celá (pod)kapitola napsána slovensky, tak v tom nevidím problém.
Mohl by prosím někdo do slovníku pojmů vložit a vysvětlit význam slova konzole? Začíná se to slovo objevovat v učebnici a nevím, co si mám pod tím přesně představit. Díky.
Jinak se to používá pro označení lokálního terminálu, jehož prostřednictvím pracujete přímo na příslušném počítači. Za starých časů se využívala jen pro servisní zásahy, které nebylo možné (nebo vhodné) provádět z (bráno tehdejším pohledem) normálního, tedy vzdáleného, terminálu.
Já jsem tušil, že to se záclonama asi nebude mít co dočinění .
Takže jestli to mohu takto chápat, konzole = terminál, ve kterém je spuštěn program shell, který vykonává příkazy v terminálu zadané.
Moje výukové stránky jsou na zde. Ano jedná se většinou o kompilát materiálů z internetu, ale leccos jsem napsa i sám.
Naléhavě žádám všechny, aby používali diakritiku. Do diskusí si pište, jak chcete, flamujte si o diakritice v diskusích, jak chcete, ale do učebnice, prosím, s diakritikou.
Stejně tak prosím o používání české terminologie, je-li k disposici. Je možné dát anglické termíny třeba do závorek při zavedení pojmu, aby čtenář nebyl překvapen, až se s nimi např. na webu setká v jiných materiálech. Ale nepoužívejte počítačový žargon systematicky, abyste nám nováčky neodradili.