Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Nutno si nejprve vyjasnit, že Intel nejde úplně stejnou cestou jako AMD. Zatímco AMD si licencovala mezi prvními kupříkladu 64bit architekturu ARMv8 a hodlá v továrnách svých partnerů (GlobalFoundries atd.) vyrábět své ARM Opterony, Intel naopak bude ve svých továrnách vyrábět ARMy pro jiné. A půjde též o 64bitové ARM čipy. Altera má s Intelem strategické partnerství a pro Intel je nepochybně vedle jeho vlastních Atomů a menších „Broadwellů“ tohle velmi dobré cvičení v ladění výroby 14nm technologií do co nejvíce univerzální podoby – vždyť jednoho dne na tom budou stavět i Xeony Phi, tedy mnohojádrové výpočetní karty projektu „Larrabee“.
Tolik tedy prozatím ta hlavní informace. Nechme koňovi, jestli, kdy a v jaké formě se případně v budoucnu Intel rozhodne či nerozhodne nabídnout své vlastní procesory s jádry ARM. Legrační na této novince je skutečnost, že Intel vyrábí 14nm ARMy pro Alteru, tedy poskytuje nejnovější výrobní technologii svému partnerovi. Že by jednoho dne nabídl Intel volné kapacity svých továren i jiným, když ne přímo třeba AMD, tak Applu pro jeho SoC či Nvidii pro cokoli co si umane (nějaká ta Tegra apod.)?
Jisté je, že pokud se bude Intelu dařit držet dominanci platformy x86 na všech trzích, zejména těch, kde se ARM zatím stále moc nechytá, tak se nemusí trápit tím, že by své továrny nevyužil. A jistě nebude mít ani chuť, ani potřebu pouštět se do cenové války s TSMC, UMC, Samsungem či třeba právě GlobalFoundries. Z velké části to bude závislé na tom, jestli udrží s konkurenty krok v tempu vývoje 10-nm class technologií. Na 14 nanometrech má, zdá se, našlápnuto velmi dobře, vždyť v tuto chvíli již vyrábí x86 „Broadwelly“, zatímco třeba Globalfoundries a TSMC jen mávají papírovými prezentacemi, ale z hlediska čipů ARM je vidět, že Intel čekají jiné boje, než ospalé přešlapování na místě, které mu dopřává AMD v segmentu x86 posledních – ať nežeru – 5 až 7 let.
Když už jsem naťukl těch 14 nanometrů, je čas si také povědět, na čem peče své procesory AMD. Stále platí, že jde buď o 32nm výrobní proces u GlobalFoundries, nebo 28nm u TSMC. Právě APU rodiny „Kaveri“ přitom po jistém přešlapování na místě s minimálními modifikacemi, které AMD předvedla u všech dosavadních generací „velkých desktopových“ APU, tedy „Llano“ → „Trinity“ → „Richland“, přinese svěžejší vítr. Jeho CPU část totiž přijde s architekturou „Steamroller“ (nástupce současného „PileDriveru“; očekává se u něj +30 % výkonu při stejných taktech a současně nižší spotřebě), jeho GPU část přejde na architekturu GCN v podání té, která zdobí GPU „Hawaii“ v současném Radeonu R9 290X a R9 290.
Dostupné informace hovoří o přechodu od substrátu sillicon on insulator (SOI) na bulk, který se vyznačuje nižšími energetickými nároky, ale o něco nižšími maximálními takty. AMD tak jde cestou optimalizace, kdy potřebný výkon (aby přinejhorším nebyl nižší než u „Richlandu“) jí koupí architektura CPU části „Steamroller“ a úsporu zase tento přechod. Přechod je to však současně nutný, jelikož na 28 nanometrech žádný z partnerů SOI nenabízí, všichni se soustředí na bulk pro úspornější typy čipů.
Je tedy možné, že s příchodem „Kaveri“ dostanou desktopy ve větší míře úsporná 65W a ještě úspornější, až 35W čtyřjádra a adekvátní porci dual-core APU. Jinak grafická část by měla nést 512 stream procesorů, tedy být srovnatelná s Radeony nižší třídy. Ale při TDP na této úrovni pro celé APU je to jasné plus. AMD také vybaví „Kaveri“ zvukovou částí TrueAudio z nových Radeonů a konečně také řadičem PCI Express 3.0 – jeho využití jistě nebude pro hi-endové dedikované grafiky, ale i tak jde o jasné plus. Jistě nás také čekají nové optimalizace z hlediska Boost taktů a ladění parametrů čipu pro vejítí se do limitu TDP. Chybět nebude rozhraní PCI Express ×4 pro SSD (pravděpodobně přímo nové rozhraní SATA Express). Tohle vše nás čeká začátkem příštího roku.
I „Velká modrá“ sáhla po licenci na ARM jádra, konkrétně tradiční a všeobecně používané typy Cortex-A15, Cortex-A12 a Cortex-A7 a k nim Cortex-M4 pro použití v embedded segmentu. Vedle nich má IBM licenci i na grafické jádro Mali-450, takže je otázkou, co nabídne za produkty, prozatím ale hovoří o síťových čipech a telekomunikačních zařízeních. Zkrátka tom, kde se typicky jím prosazovaná vlastní architektura POWER moc nehodí.
Sama se pak nabízí otázka, jak to tedy bude do budoucna. IBM nedávno otevřela POWER architekturu v rámci formujícího se konsorcia OpenPOWER a představila architekturu POWER8. A do toho si nyní licencuje potenciálního úhlavního nepřítele, který naruší relativně poklidnou hegemonii s x86 architekturou. Uvidíme, v co se toto vyvine, je klidně možné, že jedna část IBM bude vedle serverů s POWER a x86 nabízet zákazníkům i produkty ARM (aby tak nepřenechala místo na rostoucím trhu svým konkurentům), zatímco se bude banda inženýrů a vědců z jiné části IBM snažit v rámci konsorcia OpenPOWER co nejlépe udržet POWER při životě a třeba jej časem zase dostat do trhů, které vyklidilo (např. herní konzole, kam se vedle x86 zvažoval i ARM). Každopádně to, že prakticky všechny významné a velké IT firmy se v posledních zhruba 5 letech začaly angažovat v produktech na bázi čipů ARM, něco naznačuje. Pravda, jsou zde i takové, kterým to jejich angažování přináší spíše vrásky na čele, například Microsoft s jeho Windows RT, ale to už je jiná pohádka, nevhodná pro tento server…
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
Jak to funguje?Microcode může komunikovat se síťovkou - takže v čem je problém?
kurveni nejakyho nahodnyho generatoruJen podotknu, že pokud je řeč o zkompromitovaném generátoru, tak to je spekulace (vycucáno z prstu, konspirační teorie, lež... nazyývejme to jak chceme), nikoliv skutečnost. Respektive - nějací vědci navrhli způsob, jak by se to teoreticky dalo udělat. Což je taky dost daleko od toho, že ty CPU jsou postižené.
Backdoor je ve všech Intel vPro zařízeníchTak to nepis, kdyz to nerikas