Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Na pristup k nejakym hroznym zdrojom ktore maju nepredvidatelne spravanie takze aj ten C/C++ bude mat nepredvidatelne (chybne) spravanie.Tak to ano, ale v takové situaci by se dělalo oddělení stranou i u nativních aplikací. Já využití vidím v přístupu k nativním knihovnám jako SQLite (bylo by hloupé to reimplementovat v Javě, ano, znám JDBC, je to jen příklad), Qt, GTK+, ffmpeg nebo různým platformně specifickým věcem (XVideo).
Take zamyslenie. Na co by som potreboval spustat nativny kod?Odpověď je naprosto triviální. Volitelná integrace s určitýma nativníma knihovnama/frameworkama. Konkrétní příklad z praxe? AddressBook.framework - volání jeho API z Javy je jednoduché a efektivní. Dvě otázky, kterými byste mohl oponovat: 1) Proč volat framework dostupný pouze na jednom OS? 2) Proč si nenapsat obdobnou funkcionalitu v Javě? Moje zdůvodnění bylo prosté. Proč ne, když je to k dispozici. Lépe tam ta aplikace zapadá a nebudu znovu vynalézat kolo. Při pečlivém a správném napsání nativního kódu (bez použití JNA) nebyl jediný problém. Uznávám, daný kód byl vcelku jednoduchý a moc šancí na chybu v něm nebylo. Nicméně z části to bylo dáno také volbou nativního jazyka Objective-C.
Ja nemam nic proti spustaniu Javy z C/C++Pokud jsem to pochopil zprávně, ta JNI pracuje přesně opačně - umožňuje použít C/C++ kod v Javě.
Tiskni Sdílej: