Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Jenže tak je to nejlepší, protože škola má jistého správce, který ví, co má pod rukama a jak daný problém vyřešit k dlouhodobé spokojenosti.
Řešení stylem „to outsourcujme“ často trpí šílenou cenou (ať už pořizovací, paušálem nebo za zákrok), dodavatel není motivován dělat svoji práci pořádně (nedodělky se zaplatí jako nový zásah, nebo v případě paušálu mu je to buřt, protože svoje má jisté a sám systém nepoužívá (stačí mít hroší kůži)) nebo je přetížen a k nezastižení, každá drobnost má šílenou režii (komunikace, účtování, dohadovaní, zpětná vazba). Dalším ošklivým jevem je nepochopení problému a nasazení (často spíš nasazování) neodpovídajícího „řešení“.
Na slezkse un. se vyhodily windows a nahradili samba servery, duvod nebyla cena, ale spolehlivost, nekolikrat se tam poskodila domena a M$ to neumel spravit.Tak to tedy koukám. Jen se zeptám: byla to Windows NT 4, nebo novější? (otázka je bez intonace dvojsmyslná - myslím to ve smyslu: Která z nich to byla?). Přesně tohle byl totiž důvod, proč jsem v roce 1998 zkusil bez jakýchkoliv předchozích zkušeností nasadit Linux (takový husarský riskantní kousek) a zamiloval si ho poté, co jsem zjistil, že je absolutně bezúdržbový a spolehlivý. Používal jsem tehdy na našem malém servříku Windows NT4 Server. Dokonce jsem měl i BDC. Najednou to přišlo. Potřeboval jsem do domény přidat uživatele, doména měla zpitvořený název, přihlašování sice normálně běželo, ale jinak jsem se s ní nedomluvil. Zkusil jsem PDC vypnout, ale vůbec to nepomohlo, protože BDC mělo tu chybu pěkně naklonovanou. Takže reinstall, na BDC jsem se už vykašlal. Za pár měsíců stejná chyba v bledě modrém. Tak jsem koupil asi za 100 korun CD s RedHatem, jež připravil Yenia, přikoupil ještě knihu Používáme Linux, zkusil ho nainstalovat a nastavit Sambu … a ono to šlapalo. A šlapalo to pořád a pořád a pořád… A pokud bych si nevyžgryndal výkonnější počítač na server (kde už byl Linux jasná volba), šlapalo by to asi dodnes. Ale to jsem úplně odbočil. Prostě jsem si myslel, že tímto problémem trpěla naposled NT 4, a že NT 5 a novější takovéto problémy již nemají…
protože nasadit linux na desktopu, bez toho aniž bych měl oporu ve zkušenějším uživateli vyžaduje dobrodružného duchaDovolím si nesouhlasit, i když vím, s na jakou autoritu reaguji . Pokud předložíte úplným BFU, kteří mají stěží ponětí, že počítač je ta bedna pod stolem a ne monitor, Windows a Linux s GNOME, mnohem rychleji se naučí zacházet s GNOME (ověřeno). Zde prostě IMHO nejde o „zkušenějšího uživatele“, ale opravdu o zvyk.
Získat přehled v linuxových aplikacích znamená řadu jich vyzkoušet a to spolkne spoustu času.Mimochodem, to platí ve Windows víceméně také.
Pěkný rozhovor, netušil jsem že na MGO je Linux tak v kurzu. Paráda.
Podílí se studenti na správě školní sítě? V žádném případě, ……nebo o tom alespoň nevíme.
Tiskni Sdílej: