Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Máme 15000+ rout v tabulce, průtok většíma routerama je 200+ Mbps. Routují to P4/2GHz, na serverovém boardu s dvojicí gigabitových síťovek na 64bitové PCI. Nudí se.
Svého času jsme na PC platformě routovali i externí konektivitu, tj. 100000+ rout z world routingu, průtok 600 Mbps. To byl asi tak strop, co ty mašiny dokázaly ustát. Podle mých zkušeností není problém s velikostí routovací tabulky, problém je s propustností sběrnice a četností přerušení od síťové karty. A to jsou věci, které vás nevarují - dneska má router load average nula nula hovno, zítra nula jedna, pozítří se během půl hodiny položí, protože mu load vyletí někde ke stovkám, jak nestíhá obsluhovat přerušení... Mnohem důležitější než rychlost procesoru a velikost paměti je chipset desky a použité síťové karty.
Samozřejmě je nutné zapomenout na conntrack, ten dokáže položit jakoukoliv mašinu už někde kolem 50 Mbps.
Tiskni Sdílej: