Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
% Signature fields \def\siglist{} \def\sigfield#1#2#3{\xdef\siglist{\siglist @#1 }\setbox0=\hbox{\special{pdf: bxobj @App#1 width #3bp height #2bp}\special{pdf: content .9 .92 1 rg 0 0 #3 #2 re f}\special{pdf: exobj}}\ht0=0pt\dp0=0pt\wd0=0pt\box0\special{pdf: ann @#1 width #3bp height #\ 2bp << /Type /Annot /Subtype /Widget /FT /Sig /T (#1) /F 4 /H /P /P @thispage /AP << /N @App#1 >> >>}\setbox0=\null\ht0=#2bp\wd0=#3bp\box0} \def\acroform{\special{pdf: obj @AcroForm << /Fields [ \siglist ] /SigFlags 1 >>}\special{pdf: put @catalog << /AcroForm @AcroForm >>}}
\special{pdf:put ...}
jinam než do infa nebo hlavního katalogu).
Nicméně přístup pdfTeXu za správný nemám. TeX je značkovací jazyk navržený od počátku s chybou, spočívající v tom, že nerespektuje zásadu, že makra, která neznám, tiše ignoruji. Proto není vhodné implementovat speciální vlastnosti jednoho formátu jako systém maker, ale něčím, co tuto zásadu respektuje, tzn. např. \special
s prefixem typu. Když někdo vytvoří Úplně Nový Formát UNF, budou se příkazy pro něj zapisovat jako \special{unf: ...}
, a programátoři svá makra rozšíří o podporu tohoto nového formátu tak, že novou definici zapíší za starou, pro PDF.
U pdfTeXu lze sice vytvářet převodní makra - šlo by to ostatně pro XeTeX -, za vážnou vadu návrhu ale pokládám, že tak zůstane zachován "na věky věkův", minimálně v názvu maker, "pdf", ač tento formát může být dávno nahrazen nějakým jiným.
pdfTeX mám tedy za nevhodně koncipován.
--shell=escape
a \write18
-- je tak možné třeba spustit gnuplot a vložit výsledek do dokumentu, umí toho využívat např. TikZ.
Obecně mi ovšem grafika přijde jako slabé místo TeXové sazby, a je to podle mě kombinace několika věcí. Jednak je neinteraktivní grafika sama o sobě složitá, zadruhé zrovna markojazyk pro ni není to nejpohodlnější (TikZ, který se to snaží obejít, má překvapivá zákoutí, kde něco nefunguje kvůli expanzi - jednou jsem narazil na mocninu záporného čísla, kde bylo třeba psát {\x}^2
protože x
mohlo být záporné a unární minus mělo po expanzi menší prioritu než mocnina; už to myslím opravili), a zatřetí TeX nebyl navržen na to, aby s těmi programy dokázal interagovat -- typu protokol na komunikaci "kotev" pro text, dotazování externího programu na rozměry sazby apod. -- to se řeší obezličkami; osobně jsem to většinou řešil použitím stejného OTF fontu např. v matplotlibu a TeXu, ale ani to ještě není "ono", je třeba mít kolem dokumentu skripty na přegenerování obrázků apod.
\special{ps: 0 1 0 setrgbcolor}Sazba v zeleném.\special{ps: 0 setgray}
v sazbě, a co čert nechtěl, slovo Sazba
bude na konci jedné stránky, zatímco zbytek barevného textu vyjde na další stránku. Pak se taková jednoduchá makra krásně rozbijí. Obarví nám patičku stránky, zatímco zbytek textu na nové stránce bude černý.
Bude třeba mnoho práce a mnoho přepisování základních maker, než vše začne fungovat tak, jak bychom chtěli.
A co více, takový žlutý text pomocí \special{ps: 1 1 0 setrgbcolor}
po vytištění vůbec nemusí vyjít čistě žlutý. Čistou žlutou tiskovou barvu nelze v prostoru sRGB (implicitně použitého mnoha tiskovými zařízeními) nijak vyjádřit. A co hůř, každá tiskárna se s tím popere trochu jinak.
Tiskni Sdílej: