Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
rad bych probral otazku ohledne archivace dat a moznych pouzitych medii, na netu jsem nasel stare diskuze, ktere nikam nevedly a mezi clanky zadne odborne a vecne informace.
Cil je dlouhodoba zaloha fotek a videi a to na +10let, je mi jedno ze ta technologie za 10 let nemusi existovat, za tu dobu se to muze prekopirovat na novou kdyz se odsvedci, a do te doby uchovavat stary hw ktery to jeste precte.
Do uvahy prichazi DVD-RAM, HDD/externi HDD, SSD a flash, kazdy ma sve vyhody i nevyhody, jde mi hlavne o poruchovost a schopnost pametove bunky uchovat informaci, at udrzenim si naboje nebo "nevysvicenim" sluncem na cdromu atd.
Magneticke pasky vylucuji z duvodu porizovaci ceny dnesnich modernich archivacnich hw a pasek, potrebuji to pro soukome ucely.
DVD-RAM
Co jsem vycetl tak jeho teoreticka doba uchovani hodnoty je kolem 30 let, nejvetsi problemy jsou hlavne poskrabani (irelevantni pro skladovani treba v trezoru), vysviceni dat (medium bude stejne porad v temnu v supliku) a docetl jsem se, ze problem byva hlavne v cdromkach ktere nedokazou po delsi dobe cd nacist a precist (hlavne LG jsem cetl reakce).
HDD/externi HDD
Nikde jsem nenasel informaci jak dlouho vydrzi ma magneticke plotne uchovana hodnota, je to osvedcene rychle a velkokapacitni medium, ktere ale starne pri zaukotvovani ctecich hlav, ma metody realokace vadnych sektoru (u WD black automaticke pri poklesu napeti hodnoty i kdyz jde jeste precist) atd. O disku neni problem zjistit hodne informaci o stavu pres S.M.A.R.T., tim se stava co se kontroly stavu tyce podle me nejlepsi. A jestli je rozdil mezi externim (tzn ma vlastni hw a fw pro pripojeni pres usb jeste navic) a internim diskem ktery pripojim primo do mb (samozrejme z externiho jde ten disk vyjmout a pripojit taky naprimo). A taky rozdil mezi 2.5" a 3.2" (nevim jestli plotny jsou stejne jemne, jestli radsi vetsi "drsnost/prostor" na bit atd). RAID asi neprichazi v uvahu protoze to je reseni pri stale potrebe pristupu na disk, zde mluvime tak jednou rocne doplneni dat nez bude disk plny, nasledne uchovani pro dalsi generace :).
Flash disk
Nejlepsi na uskladneni, bohuzel ale vyrabene maximalne masove pro konzumni spolecnost, aby byla nejmensi cena, setkal jsem se se spousty flashek, ktere krachli a to treba i Corsair Survivor, ktery je marketingove delany na nejvetsi fyzickou odolnost ale uvnitr mi sam od sebe umrelo pametove medium (vylozene ten flash svab), elektronika normalne fungovala, flash se pripojil, vsechno. O uchovani naboje jsem slysel rozporuplne nazory (4roky-10let), ale nikde se uz nepsalo jestli pri opakovem pripojovani nebo fakt 4 roky bez napeti. Nasel jsem tohle: Sandisk memory vault , ale zase nikdo negarantuje ze ty data tam budou za 100 let ale stacilo by klidne tech 10 :), ale kdo garantuje aspon to.
SSD
Docela nova technologie postavena na flash pametich (je v ni nejaky rozdil ssd vs flash?), problemy se snizenim rychlosti zapisu pri preplnenim media kvuli zpusobu prepisu celeho sektoru atd, ktere pro archivaci dat nejsou ale podstatne.
Problem vidim spis v technologii v souvislosti s Flash disky, ale kdo vi co v tomhle nam budocnost prinese.
Urcite se bude zalohovat minimalne na dva druhy medii, ale nerad bych abych za 10 let nenasel data ani na jednom druhu.
Byl bych vdecny za jakekoliv vyzkumne prace (treba i diplomky a klidne v anglictine), nebo nejake testy velkych korporaci, ktere ale disky nevyrabeji (kvuli "nase disky jsou vlastne ty nejlepsi"). Nejlepsi by byly i zkusenosti adminu, ktere dnes a denne litaji kolem diskovych poli a resi existenci firemniho zlata s docela velkym rozpoctem :).
Pokud jsem se v necem mylil pri zhrnuti, prosim vyvedte me z omylu :)
Řešení dotazu:
ja by som povedal ze akakolvek kombinacia horeuvedeneho ale min. 2 (lepsie 3) komponenty.
D.
pokud je magnetizmus zavisly na case, tak resetuji counterI když z disku jenom čtete?
Tiskni Sdílej: