Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
v systemu 4 core a jen jeden je vytizen na 100%Krátkodobě to je běžná věc. Dlouhodobě to je problém snad pouze pokud platíte za využití CPU nebo pokud máte špatné chlazení. Ale může to signalizovat, že se daný proces zacyklil a neodvádí reálnou práci, kterou po něm chcete. To samozřejmě problém je. Server má být co nejvíce vytížený, pokud po něm chcete nějakou práci. Optimálního vytížení dosáhnete vybalancováním zatížení CPU, vstupně výstupních operací a využití paměti. Tím dosáhnete optimální propustnosti a nižšího loadu. Vyšší load ale nemusí být ještě nutně problém, je to spíš sekundární ukazatel. Je spousta úloh, kde je 100% vytížení dokonce všech jader CPU žádoucí - zpracování videa, obrázků, zvuku, kompilace, komprese, deduplikace, zpracování statistik, umělá iteligence...
Především je potřeba si uvědomit, že pokud proces "něco dělá" (ve smyslu zátěže CPU), je naprosto normální a žádoucí, že zatěžuje procesor naplno (pokud se o něj nemusí dělit s někým dalším). Není-li tomu tak, znamená to, že část času na někoho nebo na něco čeká (např. vstup od uživatele, data ze sítě, hardware, zámky nebo jiné zdroje).
Z jiného úhlu pohledu to ale také znamená, že proces je limitován procesorem, takže s rychlejším procesorem by mohl běžet rychleji. A pokud zatěžuje jenom jedno jádro naplno, zatímco ostatní jsou volná, mohl by fungovat efektivněji, kdyby byl program přepsaný tak, aby zátěž uměl rozložit mezi více (logických) CPU - což ale ne u každé úlohy jde a i když to jde, nemusí to být jednoduché.
Takže první otázka, kterou byste si měl položit, když takový stav vidíte, je jestli je očekávané a správné, že daný proces v danou chvíli zatěžuje procesor. Pokud ne, pak se ptát proč se tak děje. Pokud ano, tak jestli je pro vás ten program "dost rychlý" nebo jestli je pro vás to omezení procesorem problém.
Tiskni Sdílej: