Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
/mnt/efi - tam připojím exitstující efi oddíl - NEbudu formátovat /mnt/boot - tam připojím boot oddíl (ext4?)- nestačil by jen /mnt když arch umí boot z btrfs? /mnt - tam připojím / /mnt/data - další disky /mnt/data2 … …a pak pokračuje pacstrap a zbytek a grub nainstaluju přímo na to /dev/nvme..? Jestli píšu kraviny omlouvám se - do ted jsem se bez uefi obešel :/
/mnt
. Pokud neřešíš šifrování tak stačí jeden btrfs oddíl a případně si v něm udělat suboddíly pro /home
, /boot
a popř další suboddíly. Další disky ve chvíli instalace není nutné řešit. V první fázi stačí vytvořit běžící systém a vše další budeš dělat z něho.
/efi
, nebo v /boot/efi
?
dík moc
/efi
namountuješ. grub-install
dostává jako parametr disk:
grub-install /dev/disk/by-uuid/6649-07DEStejně tak v
efibootmgr
, případně jiný tool, kterým nastavuješ, co má bootovat. Pro aktualizace nevím, jak se to chová.
>>> df -h Filesystem Size Used Avail Use% Mounted on dev 7.8G 0 7.8G 0% /dev run 7.8G 1.4M 7.8G 1% /run /dev/sda2 938G 516G 375G 58% / tmpfs 7.8G 0 7.8G 0% /dev/shm tmpfs 7.8G 7.8M 7.8G 1% /tmp /dev/sda1 241M 69M 173M 29% /boot tmpfs 1.6G 76K 1.6G 1% /run/user/1000
/efi
zfsbootmenu. Release a recovery verze, každá po ~50 MB. Pro grub je 100 MB overkill, jiným bootloaderům může být těsno.
/boot
, vypadá to takto:
╭────────────────────┬─────────╮ │ EFI │ 264 k │ │ GRUB │ 8,4 M │ │ Jádro (1 ks) │ 7,7 M │ │ initrd (1 ks) │ 124 M │ │ Memtest │ 152 k │ │ Mikrokód │ 32 k │ │ Další (na 1 jádro) │ 5 M │ ╰────────────────────┴─────────╯V initrd mám různé jaderné moduly a programy pro údržbu (kdybych si náhodou rozhodil hlavní FS). Jak mužete vidět, závisí to hlavně na initrd – pokud tam chcete mít spoustu „zbytečností“, 300 M může být málo. Pokud ale chcete mít EFI oddíl od
/boot
oddělený, vystačíte si s pár MB (EFI + GRUB).
/efi
, nebo do /boot/efi
?
/boot
. GRUB a ani jádro proti tomu nic nemá. (Wiki ArchLinuxu, pokud se nepletu, píše opak, ale ještě jsem se nesetkal s tím, že by to dělalo potíže.) Na EFI oddílu („ESP“) jsou veškerá data okolo EFI v adresáři efi/
(takže v /boot/efi
na běžícím systému). GRUB je na tomto oddílu v adresáři grub/
, jádro, initrd apod. přímo v kořenu.
Myslím si, že se hodí mít samostatný /boot
(např. pokud si rozhodím kořenový FS nebo při šifrování systémového oddílu). Není problém tento oddíl používat zároveň jako ESP – musí být naformátován jako FAT (tj. nejsou tam oprávnění, ale to u /boot
nevadí) a příslušně označen v MBR/GPT. Asi jedinou nevýhodou je to, že tam nemůžou být > 2 GiB soubory.
[...]
Myslím si, že se hodí mít samostatný /boot
[...] při šifrování systémového oddílu [...]
naopak, pri sifrovani je vhodne mit i boot sifrovanej... :/usr/lib/grub/x86_64-efi/monolithic/grubx64.efi
1.7MB. A pokud si sestavíš vlastní, který má jen využívané moduly (tohle obsahuje podporu pro spoustu „zbytečností“), tak jsi pod megabajt.
startfield
(2,9M), písmo GNU Unifont (2,3M) a moduly pro všechno možné, protože „co kdyby se to někdy hodilo“. EFI oddíl mám velký a na dobu bootování nemám moc velké nároky, takže jsem to ještě neřešil.
Zabalit to vše do jedné EFI binárky není špatný nápad.
Tiskni Sdílej: