Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Že sluteční Linuxový profici píší ve vi nebo lépe v emacs vím…
Tohle je zajímavé, „vědět“ něco, co ani náhodou není pravda. Zajímavý fenomén v té naší postmoderní době.
Věc se má tak, že vim
ani emacs
nejsou samostatně použitelná IDE. Mohou například posloužit jako jedna z mnoha různých „komponent editoru“, které jsou na výběr v různých IDE, ale samy o sobě, jako samostatné programy jsou pro rozsáhlejší kódění nebo větší projekty zhruba stejně k hovnu jako KWrite nebo Gedit, jen s tím rozdílem, že KWrite a Gedit se dají aspoň k něčemu použít.
Pokud to pujde budu to psat v tom na co jsem zbyklý tj. Visal Studiu.Pokiaľ sa jedná o Visual Studio Code od MS alebo o Visual Studio Codium ktoré fungujú aj na Linuxe, tak nechápem dôvod otázky. Asi je to len nuda. A snaha vyvolať zbytočné hádky o tom, komu viac chutí kofola, pepsi alebo mirinda.
... Vim je taky fajn a celý operační systém je tvé IDE.To je přesné. Pokud se někdo pokouší z Vimu udělat IDE, výsledek bývá nevalný. Právě propojení Vimu se zbytkem OS z něj dělá mocný nástroj. Například volání Make nebo Git přímo z editoru mi umožní, že ho nemusím ukončovat a mohu z něj spouštět nejen kompilace, ale i testy jednotky či celku. Pokud mi nějaký nástroj chybí, posledně to byla reflexe Java class, tak si ho napíši třeba v Javě, resp. v gcj a volání zahrnu do maker. To jsou jen informace pro ty, kteří Vim srovnávají s Notepadem či Nano. Podobné využití jako Vim má i Emacs.
Tiskni Sdílej: