Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
V blogu vývojářů distribuce IPFire specializované na zabezpečení sítí vyšel první z řady článků zabývající se bezpečnostními doporučeními. Sepsání těchto rad je zamýšleno jako reakce na nový německý zákon, který vede na státní sledování sítí.
Tiskni Sdílej:
proč netzpolitik.org je citovanýJe tam text příslušné normy.
co to je vlastně za zdroj?Wikipedia
netzpolitik.org ist eine deutschsprachige Nachrichten-Website zu digitalen Freiheitsrechten und anderen netzpolitischen Themen und befasst sich unter anderem mit staatlicher Überwachung, Open-Source-Software, Telekommunikationsgesetzen sowie schöpferischem Gemeingut und einer freien Wissensgesellschaft. Auf ihr werden auch Protokolle aus dem NSA-Untersuchungsausschuss veröffentlicht. Die Website wurde 2002 von Markus Beckedahl als Blog gegründet und wird mittlerweile von einer fest angestellten Redaktion betrieben. … Neben den einfachen Beiträgen werden auch nicht selten Dokumente von Behörden veröffentlicht, die z. B. als Verschlusssache – nur für den Dienstgebrauch - eingestuft sind, wie z. B. das Gutachten des Bundesamtes für Verfassungsschutz, welches die Partei Alternative für Deutschland behandelt oder auch das „Framing-Gutachten“ der ARD. …
Pokud šifrujete a používáte veřejné PKI, taky jste v loji. DANE by pomohlo, ale nepoužívá se zatím až tak, aby mohlo.Tohle by asi chtělo vysvětlit. Je to jen taková nahozená zkratka, a není vůbec jasné, zda za tou zkratkou je něco hlubokého, co ostatním uniká, nebo je za ní naopak neznalost fungování PKI.
Encrypting traffic by using TLS is not helping if your systems rely on public key infrastructure (PKI), as intelligence agencies are most likely able to issue certificates from commonly trusted (intermediate) CAs. DANE could mitigate that, but is currently neither widely deployed for non-SMTP services nor validated by common applications aside MTAs.
Tomuhle by měl předejít Certificate Transparency log, ne?
Když se autorita odvolá na zákon, tak většina uživatelů jí zatleská, jak bojuje proti terorismu a pedofílii, pár paranoidních vlastníků služeb přejde k jiné autoritě, kde se to ještě neprovalilo, a většina vlastníků neudělá nic, protože certifikát mají kvůli ikonce zámečku v prohlížeči, nikoliv kvůli bezpečnosti.Posmíváte se ostatním, ale stačí do konspirační teorie zamontovat tajné služby, a věříte tomu taky.
kód v prohlížeči, který bude zodpovědný za to přeskakování, bude také tajný
Samozřejmě. Ono totiž není nutné jej zveřejňovat.
Antivirus ve Windows žádný takový útok neprovádí
Konfigurační volba „kontrolovat HTTPS“ dělá asi co? Odpověď: nainstaluje nový CA kořen do prohlížeče a přešifrovává jím provoz. Viděl jsem ji v Avastu, a podle Googlu je i jinde.
Stačí do konspirační teorie zamontovat tajné služby, a věříte tomu taky.
O tajné služby vůbec nejde. Dělají to běžné „veřejné“ bezpečnostní složky státu v odůvodněných případech, kdy se potřebují dostat na dálku do počítače vyšetřovaného. Prostě se požádá dodavatel programu, který vyšetřovaný používá se superuživatelským oprávněním (operační systém, antivir), aby v rámci příští aktualizace poslal tomuto konkrétnímu stroji „vylepšenou“ aktualizaci. Z legálního hlediska je to stejné jako odposlech telefonních hovorů na ústředně nebo umístění štěnice do místnosti. To akorát v našem státě s taxativní legislativou, která ještě nezaznamenala tuto příležitost, to nejde. A ano, není to stoprocentní metoda (např. lidi s Linuxem nebo neaktualizující). Ale to není žádná.
Samozřejmě. Ono totiž není nutné jej zveřejňovat.Chromium, Firefox
Viděl jsem ji v AvastuTo, že je Avast většinový Antivir na Windows, máte odkud?
O tajné služby vůbec nejde. Dělají to běžné „veřejné“ bezpečnostní složky státu v odůvodněných případech, kdy se potřebují dostat na dálku do počítače vyšetřovaného. Prostě se požádá dodavatel programu, který vyšetřovaný používá se superuživatelským oprávněním (operační systém, antivir), aby v rámci příští aktualizace poslal tomuto konkrétnímu stroji „vylepšenou“ aktualizaci. Z legálního hlediska je to stejné jako odposlech telefonních hovorů na ústředně nebo umístění štěnice do místnosti. To akorát v našem státě s taxativní legislativou, která ještě nezaznamenala tuto příležitost, to nejde. A ano, není to stoprocentní metoda (např. lidi s Linuxem nebo neaktualizující). Ale to není žádná.Takže tvrzení, že tajné služby mohou vydat certifikát podepsaný běžně uznávanou certifikační autoritou, dokazujete tím, že nejde o tajné služby a nejde o běžně uznávané certifikační autority. Tak já bych s dovolením setrval na tom, že „intelligence agencies are most likely able to issue certificates from commonly trusted (intermediate) CAs“ je blbost.
Ve zdrojácích Firefoxu žádnou kontrolu záznamů certificate transparency nenajdete.
Avast není většinový, ale dělá to řada dalších.
Já jsem netvrdil, že zpravodajské služby vydávají certifikáty. Já jsem tvrdil, že až s tím začnou, že to lidstvo přijme. A doplnil jsem to několika ukázkami, které veškeré snažení autorit obrací v niveč již nyní.