Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Schránku a Ctrl+C, Ctrl+V znají asi všichni uživatelé. O tom, jak využít schránku v KDE pro pokročilejší úlohy, se věnuje článek Klipper: chytrá schránka v KDE. Pomocí skriptů/činností lze např. doplňovat do textu nedělitelné mezery, formátovat Markdownem nebo třeba přidávat poznámky pod čarou.
Tiskni Sdílej:
Přesně tak, Klipper je ve výchozím stavu obyčejná schránka s historií, s ničím tě neotravuje – to je přesně přístup KDE: ty funkce tam jsou, ale když je nechceš využívat, nemusíš.
To se nedělá přes schránku, ale můžeš si to nastavit jako klávesovou zkratku v KDE – je tam i příklad (viz příloha).
neb to obvykle obsahují nástroje textových procesorů či …
Jenže jen některých. To bych musel instalovat stejné doplňky do všech prohlížečů, editorů… nebo používat od každého jen jeden. Vice viz odpověď pod článkem.
Já ty specializované funkce a programy nezavrhuji, jen se prostě někdy hodí, mít tu funkcionalitu dostupnou globálně, pro všechny aplikace. Byť to znamená prohnat text přes schránku (tzn. navíc: vyjmout + vložit), i když při podpoře v konkrétní aplikaci by na to stačila jedna klávesová zkratka.
Prostě Ctrl+C a Ctrl+V kdekoli a kdykoli.
Jsem zásadně proti. Na terminálu by Ctrl-C měl zůstat ten význam, který tako kombinace kláves odpradávna měla.
Já to mám namíchané napůl: Ctrl+Shift+C a Shift+Ins
A výběr samozřejmě taky – on funguje i třeba v mc
, ale s tím Shiftem (označování i vkládání).
V článku není zmíněna jedna málo známá vychytávka Klipperu:
Když po zobrazení historie začnete psát na klávesnici, zafunguje vyhledávání napsaného a historie se zúží pouze na vyhovující položky. Rovněž doporučuji si nastavit klávesové zkratky na procházení historie, tj. další/předchozí položka.
Upřímně, bez Klipperu si už nedovedu představit práci na PC. Cokoliv přejedu myší, není už nikdy zapomenuto (historii mám nastavenu na 1000 záznamů).
Když musím někdy náhodou dělat ve Windows nebo v Gnome, bez Klipperu trpím jako zvíře.
Když po zobrazení historie začnete psát na klávesnici, zafunguje vyhledávání napsaného a historie se zúží pouze na vyhovující položky.
Díky, to jsem neznal.
ArsClip jsem dříve na pracovním PC ve Windows také používal, ale později jsem našel myslím mnohem promakanější variantu, která se jmenuje Ditto. U ArsClip mě tehdy štvalo, že se nedalo rolovat více záznamy nebo filtrovat, musel jsem mít nastaveno maximální množství uchovávaných záznamů na počet, který se vešel na výšku obrazovky. Nevím, jak to má ArsClip teď, ale tehdy mi to nešlo. Navíc jsem tehdy měl s ArsClip nějaké problémy na Win 7 (někdy se hodnota do schránky nezkopírovala).
Ditto mi přijde možnostmi blíže Klipperu
Tady je nástřel skriptu pro počítání normostran, řádek, slov a znaků:
#!/bin/bash normostrana="1800"; data="`cat`"; pocet=(`echo "$data" | wc`); # LANG=C protože bc vypisuje desetinnou tečku a prinf počítá s lokalizovaným oddělovačem (v češtině čárka) text="`LANG=C printf '<span font_family=\"monospace\"> stran: %8.2f řádek: %8d slov: %8d znaků: %8d </span>' $(echo -e \"scale=2 ${pocet[2]}/$normostrana\" | bc) ${pocet[0]} ${pocet[1]} ${pocet[2]}`" zenity \ --info \ --title="Počty" \ --text="$text";
Akorát nevím, jak do toho dostat oddělovač řádů (tisíců).
# printf "%'.0f\n" "123456789"
123 456 789
LANG=en_US printf "%'.0f\n" "123456789"
123,456,789
LANG=de_DE printf "%'.0f\n" "123456789"
123.456.789
To jsem zkoušel, ale nefungovalo to, protože bc
vypisuje desetinnou tečku, zatímco printf
čeká lokalizovanou čárku.
$ printf "%'.2f\n" "123456789.111" bash: printf: 123456789.111: chybné číslo 0,00 $ printf "%'.2f\n" "123456789,111" 123 456 789,11
A co na to uživatelé/zákazníci? Ptal ses jich?