Ukončení podpory .bz2 na Kernel.org

Zprávička na Kernel.org informuje o ukončení podpory formátu .bz2 pro nově vydaná linuxová jádra, záplaty a další software umístěný na Kernel.org. Podporovány jsou pouze formáty .gz a .xz (výchozí formát). Již uložené .bz2 soubory zůstanou nadále k dispozici. [LWN.net]

28.12.2013 20:20 | Ladislav Hagara | Komunita

Komentáře

[PeTr]

Pěkný fašisti, příště budou jádro vydávat jen v binární podobě

[ewew]

Aký dopad to bude mať volné miesto na uložisku ? Aký je dôvod prerušenia podpory ?.

[Michal Kubeček]

(Tohle je jen můj osobní odhad.) Tři různé kompresní formáty jsou zbytečně moc a bzip2 nemá oproti xz prakticky žádnou výhodu, snad až na (zatím) větší rozšíření - což ale řeší zachování gzip.

[Petr Ježek]

Nic proti. Je to pomalé a zastaralé. Ohledně xz je ale ještě dost práce na tom, aby byl tento formát plně funkční pro všechny distribuce. V Archu jsem narazil na problém při jeho použití v mkinitcpio...

[Jooky (inactive)]

Ja som istu dobu dozadu riesil porovnavaci test. Ono xz pouziva zaujimavy kompresny algoritmus, no je o niekolko radov narocnejsi na CPU pri komprimovani ako bz2/gz + nemam pocit, ze je az tak rozsireny.
Zdrojaky jadra (cca 725MB) mi sice skomprimoval az na 96MB, ale trvalo mu to takmer pol hodinu (atom 330, jedno vlakno). Bzip2 splodil za 8 minut 146MB subor. Je pravda, ze dekompresia bola vyrazne rychlejsia, ale xz skonzumoval riadny kus pamate. Ak by niekoho zaujimali presne cisla, tak ich moze najst na mojej wiki stranke tu.

[kralyk z abclinuxu]

Ono xz pouziva zaujimavy kompresny algoritmus, no je o niekolko radov narocnejsi na CPU pri komprimovani ako bz2/gz + nemam pocit, ze je az tak rozsireny.

Algoritmus je LZMA, stejný jako u 7zip. Je navržen tak, aby měl dobrý kompresní poměr (kvůli tomu je komprese pomalá a náročná), ale relativně rychlou dekompresi (podobně rychlou jako u ostatních)...

[Jooky (inactive)]

Dekompresia je rychla, to je pravda, ale na druhu stranu poziera dost pamate. Na beznych PC a servroch to nemusi byt problem, ale na RPi a embedded zariadeniach by som dva krat zvazil ci xz bude spravna volba.

[BFU]

RPi je kram a patri do kose, na normalnim hardwaru XZ neni problem, jinde si to holt musis nejak prezvejkat, aby to kram zvladnul. Neverim, ze je takovy problem ten archiv rozbalit na desktopu.

[Jendа]

Rád si nechám doporučit zařízení s lepším HW v podobné cenové kategorii.

[Václav "Darm" Novák]

Možná OLinuXino?

[Jendа]

55 € bez VAT, to je dvakrát dražší než RPi, ne?

[little.owl]

Presne tak, je to jina kategorie. Navic RPi diky vice nez 2e6 vyrobenych kusu ma obecne lepsi podporu.

[mirec]

Ani nie.

[mirec]

A ešte k tej cene ... v cene Allwinner je aj licencia na prehrávanie h.264/mpeg2. Ďalej treba brať do úvahy, že je to dvojjadro s 2x väčšou RAM, 6x väčším počtom GPIO ... No a nakoniec ešte zopár grafov, ide konkrétne o verziu A13 (staršia výrobná technológia oproti A10/A20, horší pomer cena/výkon) .. výkon k spotrebe a výkon k cene.

Áno raspberry bola pecka v dobe keď prišlo. Áno vyrába sa ich viacej v porovnaní s podobnými doskami s ARM, ale SoC bude drahší (neviem presne porovnať lebo samostatne sa nepredáva). Aj atari bola pecka v dobe keď prišlo ... ale neznamená to, že je rozumné držať sa toho. Je načase zjednotiť systémy pre ARM (rozdeliť podľa inštrukčnej sady) a vymieňať len jadro / drivery podľa dosky lebo takto sa ďalej nedostaneme.

[kralyk z abclinuxu]

Rád si nechám doporučit zařízení s lepším HW v podobné cenové kategorii.

Zuákladní verze Cubieboardu se dá afaik splašit pod 50€ s DPH (pokud ti nevadí, že to jsou Čínani). Je to furt o něco dražší, ale imho ten HW je výrazně lepší (RAM, SATA,...). Všelijakých portů vč. gpio má neúrekom, ale zas na RPi se s tím asi snáz pracuje (bindingy pro python) + větší komunita, etc...

Rule of thumb: Na low-level bastlení / GPIO / PWM a tyhlety kravinky asi spíše RPi, na mini-server, media, atd. něco lepšího, např. ten Cubie.

[little.owl]

+1

[Jendа]

Hezké.

[Luboš Doležel (Doli)]

A už na něčem jiném než RPi funguje dobře XBMC?

[kralyk z abclinuxu]

Tak to netuším...

[j]

Nemel kraviny, podobnych a jeste daleko vykonostne horsich krabek jsou vsude kolem miliony.

[Jooky (inactive)]

To ze nedokazes vyuzit potencialu RPi, to este neznamena ze patri do smeti. S RPi mas az priliz vela "muziky" za malo penazi a pri uplne smiesnej spotrebe. Ako Desktop by som RPi nepouzival, no ako media pc, riadiaci modul, zber dat, interface s displayom je RPi vykon vic ako postacujuci.

ale spat k tomu na co som chcel poukazat. Vyhody XZ su zjavne pri postupe: Raz komprimujem, vela krat deomprimujem, nie je problem s ram. Ak ide uz o nieco pravidelnejsie (napr sql backup databazy), tak vyhody su uz otaznejsie. Na mojom serveri (hw nie je RPi) je rozdiel bzip2 vs. XZ cca 30 minut CPU navyse a 300MB ram navyse pocas komprimacie. Aj ked dekompresia je menej narocnejsia na CPU, tak narocnost na pamat stale ostava. Presne na toto som chcel poukazat, nic viac, nic menej. Hoci na beznom desktope moze byt zaujimave vsetko vratane kernelu a initrd/ramfs komprimovat cez XZ, tak na embedded zariadeniach (alebo "mensich") to moze byt celkom kamen urazu.

[tuxmartin]

Zdrojaky jadra (cca 725MB) mi sice skomprimoval az na 96MB, ale trvalo mu to takmer pol hodinu (atom 330, jedno vlakno). Bzip2 splodil za 8 minut 146MB subor. Je pravda, ze dekompresia bola vyrazne rychlejsia, ale xz skonzumoval riadny kus pamate.

Doba komprese tady nehraje roli. Jestli to komprimuji 1 nebo 10 minut je jedno. Ale 50MB na jednom souboru v celkovem poctu stazeni je hodne znat.

[Trubicoid2]

Jo, ten dekompresor v jadre kdysi neumel cist soubory vytvorene xz -9e, xz -9 fungovalo. Ted nevim, jak to je.

[volic_plukovnik]

No boze, jde jen o to v jakem formatu komprimuji zdrojaky na kernel.org

[Miriam]

Ach jo, fašisti hnusní. Při obrovitosti dnešních úložišť nevidím důvod pro nějaké ukončování. Spíš bych byl radši, kdyby konečně začali podporovat .7z, .rar a hlavně .zip, abych to mohl rozbalit a kompilovat i na windowsech

[mikirc]

Nevím kde je problém, já ve woknech rozbalím bez problému všechny formáty, které jsou v nabídce.

[R]

A este CAB a EXE s instalaciou...

[2X4B-523P]

vytvořilo by to pak balíček MSI, který by se instaloval z GRUBu

[Jendа]

MSI jde nabootovat? O_o

[2X4B-523P]

ne, ale také ne všechno, co se spouští z GRUBu, musí nutně bootovat...

[xkucf03]

Vždycky mě vytočí, když od nějakého windowsového matláka přijde proprietární RAR archiv. Proč to sakra ještě dneska lidi používají?

[Ziktofel]

ze by ho na obvykly instalaci win XP vytvoril na nejmin kliknuti?

[xkucf03]

To bych čekal spíš ZIP¹, ale RAR? To spíš vypadá, že tam nějaký „IT expert“ instaluje cracknutou verzi WinRARu :-/

_{[1] ten se dá aspoň v pohodě otevřít, byť je tam občas zmršené kódování názvů souborů}

[Michal Kubeček]

unrar?

[xkucf03]

Ten funguje jen na některé verze, ne na:

přijde proprietární RAR archiv

To by musel být unrar-nonfree a ten tu nemám.

[Michal Kubeček]

To musí být něco hodně divokého, já ještě na RAR archiv, který by unrar z distribuce nerozbalil, nenarazil.

[Petr Ježek]

Podpis.

[Hans1024]

S takovymi archivy se bohuzel obcas take setkam.

Jenom bych chtel podotknout, ze k unrar-nonfree je k dispozici zdrojak (coz me osobne staci :D) a v nonfree je, protoze v licenci je restrikce, ze se to nesmi pouzit ke kompresi, ale jenom dekompresi, aby se z toho pravnici v Redmondu nepodelali .

[Trubicoid2]

Proc v redmondu? Rar delali nejaci Rusaci, ne?

[Hans1024]

Mate pravdu, moje chyba.

V Rusku snad nebude armada pravniku tak velka, jako kdyby utocili z Redmondu.

[адвокат]

нам много

[Hans1024]

вас много, но менее адвокатов

[Yontalcar]

a co http://unarchiver.c3.cx/commandline?

[pepe_]

Na používání RARu nepotřebuješ licenci ani na win ani na linuxu. Prostě jen otravuje hláškou , nic víc  a kompresní poměr  20gb zabalit stejně v normální kompresi jako 7z v maximální ale za 4x kratší dobu ?  Používám ho v linuxu protože se s ním pracuje nejrychleji.

[Petr Ježek]

U mne až da ty Win (téměř nepoužívám) je to stejné.

[Stevo s]

Na používání RARu nepotřebuješ licenci ani na win ani na linuxu.

To nie je pravda. Priamo v licencnej zmluve sa uvadza, ze sa ten software nesmie pouzivat po 40-dnovej skusobnej dobe. Ak Vam nevadi, ze Vam to najdu pri softwarovom audite alebo nejakej kontrole "softwarovej policie", tak kludne pokracujte ...

Citaty z licencie:

http://www.rarlab.com/license.htm

... "anyone may use the software during a test period of a maximum of 40 days at no charge. Following this test period, the user must purchase a license to continue using the software." ... "unauthorized use shall result in immediate and automatic termination of this license and may result in criminal and/or civil prosecution." ... "If you do not agree with the terms of this license, you must remove all software files from your storage devices and cease to use the software."

[pepe_]

Jo máš pravdu :

Toto je zkušební verze archivačního programu WinRAR. Tuto verzi smí kdokoliv používat ve zkušebním období 40-ti dnů

PŘED POKRAČOVÁNÍM V INSTALACI SI PROSÍM POZORNĚ PŘEČTĚTE NÍŽE UVEDENÉ LICENČNÍ UJEDNÁNÍ.

LICENČNÍ UJEDNÁNÍ KONCOVÉHO UŽIVATELE

Mezi společností win.rar GmbH - dále “Poskytovatel licence” - osobou či subjektem - dále “Uživatel”, instalujícím či jinak užívajícím RAR (či jeho verzi pro systém Windows - WinRAR) - dále “Software”, se ohledně tohoto Software uzavírá následující smlouva.

Autorem a držitelem autorských práv k Software je Alexander L. Roshal. Poskytovatelem licence a držitelem výlučných celosvětových práv na užívání, vytváření kopií, distribuci a jakýkoliv způsob šíření Software je společnost win.rar GmbH, Schumannstr. 17, 10117 Berlín, Německo.
Software je šířen s možností jej před nákupem vyzkoušet. V rámci této možnosti má Uživatel právo Software bezplatně užívat po dobu nejvýše 40 dnů. Po uplynutí této lhůty je k pokračování v užívání třeba zakoupit odpovídající licenci.
Zkušební verzi Software lze - s následujícími výjimkami a za dodržení podmínky, že distribuční balíček nebude žádným způsobem pozměněn - volně dále šířit.

S výjimkou dekompresních komponent UnRAR není dovoleno bez písemného svolení jednotlivé části balíčku šířit odděleně.

Bez písemného svolení nesmí být zkušební verze Software distribuována jako součást jiného softwarového balíku. Software smí být nabízen pouze ve formě nezměněného instalačního balíčku a musí být dostupný ke stažení bez jakýchkoliv bariér či podmínek vůči uživateli, jako např. poplatek za stažení či poskytnutí osobních údajů uživatele.

Nezměněný instalační balík WinRARu musí být poskytován samostatně a bez připojení jiných souborů či dat. Spojování do balíčků je zakázáno. Výslovně zakázáno je použití instalačních či pomocných programů, spojujících WinRAR do balíčků libovolného typu bez výslovného písemného svolení win.rar GmbH.

Šiřitel zkušební verze Software nesmí zároveň šířit či odkazovat na registrační klíče, generátory registračních klíčů, ani programy, směřující k odstranění ochrany či omezení Software jiných programů ("hack", "crack" apod.).

V případě porušení výše uvedených podmínek zaniká toto svolení okamžitě a automaticky.

Zkušební verze Software může zobrazovat dialog s upozorněním na nutnost registrace a výzvou k zakoupení licence. V závislosti na konkrétní verzi a konfiguraci může tento dialog zobrazovat předdefinovaný text a odkazy, nebo stránku WWW získanou z internetu. Takto zobrazená webová stránka může obsahovat pokyny k registraci a další materiály podle potřeb poskytovatele licence, včetně reklamy. Při otevírání webové stránky přenáší Software jen takové informace, které jsou z technického hlediska nezbytné k přenesení stránky WWW pomocí protokolu HTTP a jejímu otevření v prohlížeči.
Software je distribuován "tak jak je". Neexistují žádné záruky, ať již přímo vyjádřené či z okolností vyplývající. Užívání Software se děje na vlastní nebezpečí. Autor, poskytovatel licence ani jeho zprostředkovatelé neodpovídají za ztrátu dat, zisku nebo jakoukoliv jinou újmu, způsobenou používáním či zneužitím tohoto Software.
Pro Software existují tyto 2 základní typy licencí:

Uživatelská licence pro jeden počítač. Uživatel získává jednu licenci na užívání Software na jednom počítači.

Soukromí uživatelé smí tuto licenci používat na všech počítačích a mobilních zařízeních (USB discích, externích pevných discích apod.), nacházejících se v jejich vlastnictví.

Komerční uživatelé musí disponovat licencí pro každý počítač či mobilní zařízení, na kterém je Software nainstalován.
Vícenásobná uživatelská licence. Uživatel zakoupí určitý počet uživatelských licencí, které smí kupující a jeho zaměstnanci používat na stejném počtu počítačů.

V síťovém (klient/server) prostředí musí Uživatel disponovat licencí pro každou stanici (klienta), kde RAR nainstalován nebo používán, bez ohledu na to, zda tyto RAR používají současně nebo v různou dobu. Má-li Uživatel v síti například 9 stanic s přístupem k Software, musí pořídit licenci na 9 kopií.

Nákupem licence získává uživatel nevýlučné právo na používání Software na počtu počítačů, vyplývajícím z výše uvedených podmínek a počtu zakoupených licencí, pro jakýkoliv účel, který není v rozporu se zákonem.

Kromě licenčního poplatku nejsou s používáním Software, vytvářením a distribucí RAR archivů, samorozbalovacích archivů, dělených archivů či samorozbalovacích dělených archivů spojeny žádné další poplatky. Legálně registrovaní uživatelé smějí používat své kopie Software k vytváření archivů a samorozbalovacích archivů a tyto distribuovat bez jakýchkoliv dalších nároků ze strany RARu.
Licencovaný Software nesmí být pronajímán nebo přenechán k užívání, práva k jeho užívání však lze v celém rozsahu a trvale převést na jiný subjekt, pokud tento souhlasí s pravidly této licence.

Informace o možnostech zakoupení licence Software naleznete v souboru order.htm
Není povoleno používat, kopírovat, emulovat, klonovat, půjčovat, pronajímat, prodávat, modifikovat, dekompilovat, disassemblovat či jinak zpětně dekódovat nebo převádět licencovaný Software nebo jakoukoliv jeho část kromě způsobů, uvedených v licenčním ujednání. Jakékoliv takovéto neautorizované užití povede k okamžitému a automatickému zániku této licence a může vést k trestně- a/nebo občanskoprávní žalobě.

Binární kód RARu, binární kód WinRARu, zdrojový kód UnRARu ani binární kód UnRARu nesmějí být použity nebo zpětně dekódovány s cílem zpětné rekonstrukce patentovaného kompresního algoritmu RARu bez písemného svolení autora.

V Software mohou být použity komponenty, vyvinuté či vlastněné třetími stranami. Podrobnosti naleznete v tématu nápovědy "Poděkování", nebo v souboru acknow.txt (dle distribuce) v distribučním balíku Software.

Toto licenční ujednání se opírá pouze a výlučně o německý právní řád. Jste-li obchodník, budou jakékoliv a všechny spory, týkající se této licence nebo její platnosti projednávány před soudy v místě sídla win.rar GmbH v Berlíně, Spolkové Republice Německo.

Instalace a užívání toho Software předpokládá souhlas Uživatele s ustanoveními této licence. Nesouhlasíte-li s ustanoveními této licence, musíte odstranit všechny součásti Software ze svých datových úložišť a přestat Software používat.

 

 

 

****

Není povoleno používat ..... kromě způsobů, uvedených v licenčním ujednání. Jakékoliv takovéto neautorizované užití povede k okamžitému a automatickému zániku této licence a může vést k trestně- a/nebo občanskoprávní žalobě.

[potato]

A co přesně budeš se linuxovým zkompilovaným jádrem v MS Windows dělat?

[Miriam]

a kdo řekl, že ho budu používat v MS Windows, občas se porobí Linux ve virtuálnu nebo na severu a já tam musím dostat jádro s ovladači, které je třeba někde zkompilovat...

[Michal Kubeček]

Hm… a vy už jste opravdu někdy zkoušel kompilovat linuxové jádro ve Windows nebo jen tak trollujete jako obvykle?

[Miriam]

a zkoušel jste to vy? gcc je multiplatformní a správně nastavené kompiluje pod Windows jako pod Linuxem...

[Jakub Lucký]

Já jsem zkoušel kompilovat kernel v Linuxu na NTFS disku a nešlo to...

[Miriam]

hmmm, asi děláte něco špatně.

[little.owl]

Vtipkujete?

Tam nejde o gcc, ale kernel build system.

[Miriam]

a kdo mi brání si ho zkompilovat také?

[Michal Kubeček]

Nevidím jediný důvod, proč bych něco takového dělal. A i kdyby, rozchodit gunzip a tar by byl řádově menší problém než rozchodit všechno ostatní, co by k buildu jádra bylo potřeba (nemluvě o tom, že s *.tar.gz si poradí i většina obrázkových archivačních programů).

Mimochodem, na otázku jste neodpověděl…

[kralyk z abclinuxu]

Teoreticky by to možná šlo v msysu nebo cygwinu. Ale byla by to asi dost votravná práce, to už je imho lepší spustit nějakej live linux s dev prostředím

Nevim, co ten člověk píše o kompilaci kernelu, ale že trolluje je jisté...

[David Heidelberg]

XZ je pro distribuci zdrojáků jasná volba.. sice pomalejší a paměť žravější komprese, ale rychlejší dekomprese a potřebuje méně místa než bz2.

Vzhledem k tomu, že se to balí jen jednou a rozbaluje milionkrát, tak je to logická volba.

[ivan]

konecne rozumne vysvetlenie, to je ten jasny dovod,

[Petr Ježek]

Omyl, opakuji, xz v mkinitcpio nefunguje. A když v Archu něco nefunguje, tak je něco opravdu špatně, a to nikoli v jeho balírně. Že by to zapodmínkované peklo?

[Libor Chocholaty]

A jakou souvislost má "chyba xz v mkinitcpio" s kompresním formátem linuxovýho kernelu na kernel.org?

[pavlix]

Miluju lidi, co začnou větu slovem omyl a dál píšou úplně mimo.

[Conscript89]

Ac mimo, jsi si jist, ze neni chyba v Archu? Napriklad ve Fedore dracut se spravnymi prepinaci* funguje.

*xz --check=crc32 --lzma2=dict=1MiB

[little.owl]

Ano, ve Fedore mi to take chodi.