Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Často se neměnným systémům s kontejnerizovanými aplikacemi vyčítá, že jsou náročnější na množství místa na disku. Jorge Castro se rozhodl udělat srovnání Fedora Workstation a Fedora Silverblue, aby si ověřil, jestli to je pravda a jak velký problém to představuje. Když oba systémy nainstaloval, varianta Workstation zabírala 3 GB, Silverblue 6,8 GB. To je docela podstatný rozdí, ale jak Jorge poznamenává, nikdo nepoužívá systém ve výchozí instalaci. Rozhodl se tedy nainstalovat 10 populárních aplikací (LibreOffice, OBS, Steam, Blender, Thunderbird, Krita, Kdenlive, VLC, GIMP, Discord). Do Workstation instaloval aplikace v RPM balíčcích, do Silverblue ve Flatpaku. Po jejich instalaci byl rozdíl mezi Workstation a Silverblue podstatně menší: 7,1 vs 8,3 GB.
Tiskni Sdílej:
a díky tomu jdou centrálně řešit i bezpečnostní chybyAno, jdou třeba centrálně zavést do všech programů, mňam dpč.
v distribučních repozitářích jsou ty závislosti vnucenéProgramator muze linkovat staticky custom verzi, uzivatel muze pres LD_PRELOAD natahnout custom verzi...
Aby měl aktuální verzi, uživatel skončí u nějakého repozitáře třetí stranyKdyz uzivatel chce rolling, tak si vybere rolling distro. Kdyz si chce zasvinit stabilni system neduveryhodnyma repama, tak si ho zasvini.
to není nijak izolované od zbytku systémuCoz flatpak neresi nijak. Je to jen fancy gzip s dobrou reklamou.
Programator muze linkovat staticky custom verziJsou distribuce, které vám takový software v repozitářích nepovolí.
Kdyz uzivatel chce rolling, tak si vybere rolling distro.Je těžké pochopit, že existuje hodně uživatelů, kteří chtějí mít stabilní systém, ale nejnovější aplikace? Cena za to, abych mohl mít nejnovější třeba GIMP, by neměla být to, že se mi bude pod rukama neustále měnit všechno.
Coz flatpak neresi nijak. Je to jen fancy gzip s dobrou reklamou.Děláte, jak kdyby to byl bundle v archivu, který rozbalíte a běží vám v systému jako jakákoliv jiná aplikace. Můžeme se tady bavit o tom, jak je ta která aplikace ve flatpaku izolovaná, některé ke svému běhu potřebují celkem široká práva, ale průměrná aplikace ve Flatpaku běží v podstatně izolovanějším prostředí než aplikace nainstalovaná z distribučního balíčku.