Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nie každý ARM je rovnaký. Spomínané balíčky pre arch sú skompilované s hard float point podporou (takže na platformách so softfp nepôjde). Ďalej tu máme rzdiely medzi rôznymi inštrukciami ako NEON, VFP ...
Ja som kvôli tomu prešiel na crosstool-ng, balíky si kompiluejm cez buildroot (dá sa tam nastaviť externý toolchain).
Pozor při rozbalování knihoven na to, že GCC musí pro účely kompilace nalézt jako první libc.so
, která ve skutečnosti není sdíleným objektem .so ale linker scriptem
/* GNU ld script Use the shared library, but some functions are only in the static library, so try that secondarily. */ OUTPUT_FORMAT(elf32-littlearm) GROUP ( /lib/arm-linux-gnueabihf/libc.so.6 /usr/lib/arm-linux-gnueabihf/libc_nonshared.a AS_NEEDED ( /lib/arm-linux-gnuea bihf/ld-linux-armhf.so.3 ) )
Obecně je pak pro standardní kompilaci GCC s prefixem /user
lepší nedávat nic do /usr/arm-linux-gnueabihf/lib
(tedy až na ldscripts
, které je součástí křízových binutils). Veškeré kódy z cílového systému je lepší dávat přímo, bez modifikací cest do /usr/arm-linux-gnueabihf/sys-root
. GCC si správně do vyhledávacích cest vše přidá. Cesta ke compile time libc.so
ld-scriptu je pak
/usr/arm-linux-gnueabihf/sys-root/usr/lib/arm-linux-gnueabihf/libc.so
Binární C knihovna s linky jsou pak v
/usr/arm-linux-gnueabihf/sys-root/lib/arm-linux-gnueabihf/{libc.so,libc.so.6,libc-2.xx.so}
Žádné modifikace cest pak nejsou potřeba. Dokonce při správném nakonfigurování usr/bin/qemu-arm-static
do misc executable formats a nakopírování do sys-root/usr/bin
lze normálně i na x86 stroji provést chroot
do instalace distribuce pro target a spravovat balíčky nástroji distribuce. Na Debianu prostě udělám
debootstrap --keyring=/usr/share/keyrings/debian-archive-keyring.gpg --arch=armhf --include=debian-keyring,mc,libc6-dev,libstdc++6,busybox,aptitude jessie /srv/nfs/debian-armhf/ ftp://ftp.cz.debian.org/debian/
Pak mohu /usr/arm-linux-gnueabihf/sys-root
otočit jako symlink do /srv/nfs/debian-armhf/
doinstalovat v chrootu co chci, kompilovat cross-em vyexportovat a rovnou cílovou desku přes TFTP (jádro) a NFS (root filesystém) rozjet bez nutnosti jakýchkoliv opiček a instalování na SD kartu nebo jinam do cílové desky. Pokud pak pro standalone běh potřebuji systém zkonfigurovat, tak si z běžícího systému přes NFS sformátuji lokální úložiště a systém překopíruji na targetu. Vše přes SSH. Alternativně, pokud není médium NAND nebo eMMC, tak mohu SD kartu nakopírovat na vývojovém počítači.
Debootstrap a chroot byly jen třešničky na dortu. Hlavní je, že pro normálně zkompilovaný cross-kompilátor není potřeba šachovat s cestami.
Stačí to, co je pro kompilaci v "target" filesystému potřeba dávat pod /usr/arm-linux-gnueabihf/sys-root
i včetně zanoření knihoven do podadresářů podle architektury atd. Přeskupením do adresáře čistě pro devel knihovny, jak máte ve Vašem skriptu, může dojít ke kolizím a problémům, viz libc.so.
[[ -d "${pkg}/usr/include" ]] && cp -r "${pkg}/usr/include" "${armprefix}/include" [[ -d "${pkg}/usr/lib" ]] && cp -r "${pkg}/usr/lib" "${armprefix}/lib"
sys-root
? To je nějaký magický název, který gcc očekává, nebo to je dané čistě nastavením v linker skriptu?
Cesta je zakompilovaná do GCC podle nastavení v configure
--with-build-sysroot=sysroot use sysroot as the system root during the build --with-sysroot[=DIR] search for usr/lib, usr/include, et al, within DIR
stejně tak do binutils
--with-sysroot=DIR Search for usr/lib et al within DIR
a lze ji i při volání GCC a ld měnit přepínačem --sysroot=<directory>
a zakompilovanou hodnotu zjistit -print-sysroot
. Ale teď zpětně si nejsem jistý, jestli je při defaultní kompilaci křížového GCC hodnota nastavená, protože já jí mám uvedenou v configure GCC a Binutils explicitně. Ale myslím, že jsem nastavení vzal podle nějakého vzoru.
--with-headers=/usr/arm-rpi-linux-gnueabihf/sys-include \ --with-sysroot=/usr/arm-rpi-linux-gnueabihf/sys-root \
Při tvorbě kompilátoru, který mám do sebe zatáhnout podporu již existující binární GLIBC lze soubory rozkopírovat i do normálního taget include a lib. Ale může být konflikt, když je stejné jméno souboru v lib i v usr/lib. To může být případ libc.so. V každém případě, pokud jsem vytvářel kompilátor, který měl být čistý, to je neovlivněný již existující zkompilování GLIBC starým kompilátorem, tak sysroot byla nutnost. Protože se nejdříve musí vylákat build headers z jára, aniž máme kompilátor a pak správně podle těchto nakonfigurované hlavičky GLIBC, opět bez předchozí existence kompilátoru. Viz již poměrně staré mé poznámky
https://rtime.felk.cvut.cz/hw/index.php/How_to_build_GNU_cross-compilers
Vlastní jméno adresáře sys-root
by mělo být defaultní podle https://gcc.gnu.org/install/configure.html a doporučené. Ale asi to chce zkontrolovat, zdá se, že se používají i jiná nastavení. V každém případě je podle GCC vývojářů/manuálu používat GCC pro nenativní kompilaci takto. Kopírování systémových hlaviček a knihoven není minimálně pro build doporučené. Ale dokud Vám to chodí a pokud se správně knihovny hledají i v architekturou prefixovaných podadresářích lib, tak to třeba ve Vašem případě není nutné. Za sebe si myslím, že úpravy cest nejsou správné, bezpečně vím o pár situacích kdy by mohly vést k chybám a zároveň ti kdo připravují křížová prostředí profesionálně (Qt, Pengutronix a další.) jednoznačně používají tato doporučená řešení. Ale tímto jsem se již po původním záměru nasměrovat na rozumné řešení a následné diskuzi vysílil a končím.
$ arm-linux-gnueabihf-gcc -print-sysroot
/usr/arm-linux-gnueabihf
s tím, že usr/lib a usr/include jsou symlinky na lib a include o úroveň výš.
Kopírování systémových hlaviček a knihoven není minimálně pro build doporučené.Možná došlo k nedorozumění, to gcc je zcela nové se vším všade od linux kernel headers přesně jak popisujete. Vykopírované knihovny jsou zkopírované z balíčků pro ARM pro stejnou architekturu, zkompilované stejným způsobem, takže to by taky mělo být ok.
Ale tímto jsem se již po původním záměru nasměrovat na rozumné řešení a následné diskuzi vysílil a končím.V pořádku Já děkuji za rady.
Tiskni Sdílej: