Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Je tomu 15 let co jsem napsal první stránky nápovědy pro českou mutaci Wikipedie – nejznámějšího projektu, který běží na MediaWiki. Wiki, kterou dodnes používáme k dokumentaci, založenou na MediaWiki, jsem rozjel před víc jak 10 lety. Vytvořil v ní celou řadu šablon a dopsal i vlastní rozšíření. A již 6 let spravuji i svou vlastní wiki. Dá se tedy říct, že mám s MediaWiki určité zkušenosti.
Moje vlastní wiki byla od samého počátku navržená jako multijazyčná. Ta katederní původně využívala starý systém lokalizace. Tu svoji jsem rozjel, abych měl prostor, kde bych mohl nerušeně zkoušet věci, které by šly jen stěží realizovat na produkčním stroji – nemluvě o tom, že na české Wikipedii bych si k nim nemohl ani čuchnout.
Ve svém volném čase, kterého bohužel není nazbyt, jsem začal r. 2015 s překlady na MediaWiki.org, protože MediaWiki není Wikipedia. Brzy na to však bylo nutné řešit jiné věci. Vrátil jsem se k tomu až před týdnem, po aktualizaci naší katederní wiki. Jednak jsem potřeboval vyřešit lokalizaci pro používaná rozšíření a také proto abych měl do budoucna možnost odkazovat případné překladatele i na dokumentaci v českém jazyce. A mezi tím tam přispěli svými překlady i jiní.
Při překladu stránek k rozšíření Page Forms jsem narazil na kus obsahu, který nebyl označen pro překlad. Nikdy jsem se nezajímal o byrokratické procesy, přes které se – u projektů co spravuje Wikimedia – navyšují práva. Takže mi chvíli trvalo, než jsem zjistil jak se to dělá. Proto, abych usnadnil cestu jiným, jsem založil stránku pro překladatele MediaWiki do češtiny, která chyběla.
Tiskni Sdílej: