Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Vadilo by ti kdyby např. někdo použil 2 stránky z tvé wiki ve vlastním článku s tím, že by ten článek samotný vydal pod stejnou licencí a odkázal na tvůj projekt?Ne.
Nicméně ten web www.detske-casopisy.cz je postaven na soustavném porušování autorských práv, …Není to můj web. Neřeším.
Autorské právo totiž aktuálně platí 70 let po smrti autora, takže by někdo musel zkontrolovat a doložit, že autoři opravdu všichni zemřeli před rokem 1951.Ty podmínky se v průběhu času měnily, nelze tedy paušálně operovat s tím, že aktuálně je hranice nastavená na 70 let. Krom toho, pokud ses podíval na thewoodcraft.org, tak jsi mohl zjistit, že se důsledně snažím podchytit jakékoliv jméno (osobu) jejíž jméno se tam někde v nějaké souvislosti a to včetně informací o tom, od kdy do kdy žila. A je-li to jen trochu možné, komunikujeme i s případnými dědici, takže věci které tam jsou, jsou publikované s vědomím těch kterých se to týká.
Pokud má nějaká knihovna nebo archiv podobné časopisy ve sklepě, naskenovat a zveřejnit je sama nemůže.Tohle je zvrácený postup. Mimochodem typický pro Českou republiku, který staví na hlavu princip a účel autorských práv. Takže ti konečně mohu odpovědět na otázku:
I když z toho co píšeš nechápu, proč jsi zvolil licenci vylučující komerční použití.Protože NECHCI aby si ty věci někdo v budoucnu přisvojil a opět k nim zablokoval přístup. Tak jako se to stalo u některých věcí po prodloužení té aktuálně platné hranice. Mimochodem, použití v publikaci neznamená automaticky že jde o komerční využití. Zpracování a vydání publikace také obnáší práci, která má být zaplacena. Je-li to autorská práce, požádá o souhlas užitím a je splněna podmínka, že je uveden zdroj, nevidím v tom problém. Za komerční využití lze ale podle mě považovat to, když by je někdo umístil na svůj server a vedle nich přilepil svůj reklamní banner.
Ty podmínky se v průběhu času měnily, nelze tedy paušálně operovat s tím, že aktuálně je hranice nastavená na 70 let.To ano, autoři za první republiky mohli počítat s hranicí 50 místo dnešních 70 let. Ale to že se mezitím autorský zákon změnil způsobem, o kterém se asi shodneme že nedává smysl, ještě neznamená, že ten zákon neplatí.
Tohle je zvrácený postup. Mimochodem typický pro Českou republiku, který staví na hlavu princip a účel autorských práv.Souhlas.
Krom toho, pokud ses podíval na thewoodcraft.org, tak jsi mohl zjistit, že se důsledně snažím podchytit jakékoliv jméno (osobu) jejíž jméno se tam někde v nějaké souvislosti a to včetně informací o tom, od kdy do kdy žila. A je-li to jen trochu možné, komunikujeme i s případnými dědici, takže věci které tam jsou, jsou publikované s vědomím těch kterých se to týká.Ta výtka se týkala primárně toho webu www.detske-casopisy.cz, kde to evidentně neřeší. Jestli opravdu dohledáváš každého jednotlivého autora, a v případě, že jeho dílo ještě není v public domain, se snažíš dohledat dědice, tak jsi z hlediska autorského práva asi ok. Naše autorské právo zná tzv. "osiřelé dílo", ale jak si tak čtu ty podmínky, není to úplně jednoduché a musí to hádám zabrat obrovské množství času.
Protože NECHCI aby si ty věci někdo v budoucnu přisvojil a opět k nim zablokoval přístup. Tak jako se to stalo u některých věcí po prodloužení té aktuálně platné hranice.Přijde mi, že toho by jsi dosáhl i v případě CC BY-SA 3.0 (díky klauzuli BY si takové dílo nemůže nikdo přivlastnit, a díky klauzuli o zachování licence nelze v rámci autorského zákona zablokovat přístup). Ale z toho co dál píšeš tomu rozumím tak, že ti jde o větší kontrolu nad tím, jak ostatní ty zdigitalizované verze používají. To asi chápu.
… ,ale jak si tak čtu ty podmínky, není to úplně jednoduché a musí to hádám zabrat obrovské množství času.To si piš. Ale mi to zkrátka nedá (viz blogpost Ohýbači) a když už si myHeritage slízne ročně 250€, tak se snažím jeho prostřednictvím vytěžit co se dá.
Ale z toho co dál píšeš tomu rozumím tak, že ti jde o větší kontrolu nad tím, jak ostatní ty zdigitalizované verze používají.Přesně tak. Na rozdíl od jiných se prvé řadě učím z cizích chyb. Nedělám pak vlastní. Kupř. jeden takový poučný příběh, jak Bohumil Z. Nekovařík vydrbal s Milošem Seifertem najdeš tady. A teď si představ, že jsou někteří neználci schopni toho hochštaplera Nekovaříka velebit jako člověka, který se u nás zasloužil o Setonovu popularitu.
Mimochodem, použití v publikaci neznamená automaticky že jde o komerční využití. Zpracování a vydání publikace také obnáší práci, která má být zaplacena. Je-li to autorská práce, požádá o souhlas užitím a je splněna podmínka, že je uveden zdroj, nevidím v tom problém. Za komerční využití lze ale podle mě považovat to, když by je někdo umístil na svůj server a vedle nich přilepil svůj reklamní banner.Použití v nějak ohodnocené publikaci samozřejmě znamená, že jde o porušení NC. Že v tom ty teď nevidíš problém je irelevantní, když jsi to už jasně vyjádřil zvolenou licencí. Oproti tomu je dokonce i ten reklamní banner víc v pohodě.
Krom toho, pokud ses podíval na thewoodcraft.org, tak jsi mohl zjistit, že se důsledně snažím podchytit jakékoliv jméno (osobu) jejíž jméno se tam někde v nějaké souvislosti a to včetně informací o tom, od kdy do kdy žila.Možná znáš, ale stejně poukážu na autoritní báze národní knihovny. To by pro tebe mohlo být relevantní.
Pokud má nějaká knihovna nebo archiv podobné časopisy ve sklepě, naskenovat a zveřejnit je sama nemůže.Afaik v rámci knihovního zákona může, ale tak, aby byly přístupné jen uživatelům knihovny. To typicky znamená něco jako kramerius na terminálu v budově.
Tiskni Sdílej: