IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
On tohle není ani tak blogpost, jako zoufalý dotaz do pléna, jestli náhodou některý ze zdejších šťouralů někde nevyšťourá i tenhle film
Svého času se totiž vyskytoval na youtube, než ho sejmuli. Pochybuji, že z důvodů autorských práv, neboť film Ingomar, the Barbarian je němý film z roku 1908 a David Wark Griffith, který ho točil, už je přes 70 let na pravdě boží. Zřejmě v tom tedy asi bylo moc nahoty. Co já vím.
Každopádně mne ten film nezajímá z hlediska filmových kvalit, ale jako dokument. Spoluautor scénáře byl totiž zároveň vlastníkem pozemku kde se natáčelo – konkrétně, se to točilo před jeho barákem, natolik už tu lokalitu znám. Bohužel jen z fotek.
Ten film, kromě toho, je i dalším z kamínků zajímavé životní mozaiky muže, kterého bychom mohli směle postavit do jedné řady s fiktivními hrdiny, jako byl Malý velký muž, Forest Gump či Jára Cimrman, nebýt onoho drobného detailu, že byl skutečný.
Kdyby se tedy ten film někomu podařilo schrastit a dát mi ho k dispozici, tak by tím poskytnul další zajímavý artefakt do mého privátního lapidária na thewoodcraft.org.
Tiskni Sdílej:
Ve zdejším kontextu vidím problém hlavně v tom, že omezovači toho využili k tomu aby spláchli všechny platformy pro distribuované sdílení.O co to mínění opíráš? Jestli jsou tyhle platformy kvůli nečemu pod tlakem, tak je to kvůli plošnému porušování autorských práv, ke kterému nezbytně otevírají cestu (a pak si od toho myjou ruce, že to nemůžou kontrolovat - ale vydělávat by na tom chtěli, to jo). Hledat pro to nějaký alternativní vysvětlení mi přijde jako mimo. Zneužívání holek pornoprůmyslem nebo o revenge porno bohužel asi sotva má v očích lidí, co by něco udělat mohli, takovou váhu, aby s tím něco dělali, namáhali se a pálili prsty odporem, kterej by proti nějakým opatřením byl atd (čímž nechci pokrytecky zavádět, že porušování autorských práv je super a no problem).
O co to mínění opíráš?O pozorování reality? To, co se s velkou slávou zjistilo, se přece ví roky. A má to řešit policie. Ne, teď z toho pár novinářů udělalo haló* a taky dost možná postupovali v rámci konkurenčního boje mezi provozovateli daných webů. Na základě toho potom provozovatelé těch webů pro jistotu smazali veškerý obsah od neověřených uživatelů. Jenže zmizelo i hodně ověřených. Někteří na protest (tj. aby vyjádřili nesouhlas s tím, co se tam dělo v době, kdy i oni byli nejvíc aktivní - což je prostě pokrytecké) odešli jinam, tedy ke konkurenci. *) A neskutečně mi vadí ta nová móda, kdy někdo vytvoří nový formát (jako třeba lovení domnělých sexuálních predátorů), někdo to ještě jakš takš pojme celkem rozumně (no i když...) a ti další potom natáčí "velké odhalení" lidí, kteří přišli na oboustranně dobrovolně domluvenou schůzku.
Pornhub (o kterým asi mluvíš, nebo to mi z toho aspoň vyšlo?)No ano, ale o tom přece mluví odkaz v komentáři #3. (Sice nevím proč je to odkaz na nějakou právní kacelář, když je to zkopírovaný článek z DenikN, ale budiž).
a už vůbec ne v podstatě ilegální nebo přinejmenším pololegální a za výmluvy o linková se schovávající torrent weby.O tohle se tady nakecala spousta textu a nechce se mi přidávat další. Tohle je vina distributorů obsahu. Tečka. Nedávno jsem hledal jeden film, který bych si i klidně za přiměřenou cenu koupil a není. Prostě není. Jediný zdroj byl ulož to. Tohle distributoři obsahu nepochopili od těch 90 let, kdy se postupně přicházelo s digitalizací hudby a snadného sdílení.
Ovšem pokud žádní dědicové nejsou, tak bys chtěl dělat co?Tohle je docela zajímavý problém, a zajímalo by mě, jak to s tím v praxi je. Naše autorské právo a náš historický vývoj takový případ na první pohled docela komplikují. Ideálně by jeden měl toho dědice najít, kontaktovat a domluvit se s ním. Ale to předpokládá, že je jasné, kdo dědicem daného díla je. Pro velkou část zapadlých děl u nás to ale není ten případ, speciálně pro díla, jejichž autoři tvořili před rokem 1948 a zemřeli před rokem 1989. To je dáno tím, že komunisti dost možná autora zakázali, a i kdyby ne, autorská práva se moc v dědickém řízení tehdy neřešila. Navíc se mezitím změnila délka copyrightu po smrti autora. Dnes tak není jasné, kdo autorská práva na takové dílo drží. Prakticky tak potenciální vydavatel má buď možnost vyhledat potenciální dědice, oslovit je, počkat až si mezi sebou vyřeší kdo autorská práva drží a pak se s takovým dědicem teprve bavit, nebo se taky jeden může na tohle všechno vykašlat a nic nevydat, protože náklady na tento proces si ze zisku nezaplatí, a nebo se na to může vykašlat a dílo přesto vydat s tím, že vědomě porušuje autorské právo.
Nemyslel bych si, že zas přijde doba, kdy budem pečlivě všechno sosat a schraňovat.Ona ta doba někdy byla jiná?