Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
S vynálezem Unicodu jsme dostali do rukou silný nástroj pro zpracovaní přirozeného jazyka. Bohužel bez správných kreseb všech písem nám zbudou oči pro ordinární čísla.
Abychom si mohli říci A je to!
, musíme určit množinu
písem, která chceme být schopni zobrazit.
Nebuďme troškaři, spokojme se jen s celým Unicodem. Ne, takový sebevrah nejsem. Mnoho jazyků sice používá stejné písmo, ale i tak je to příliš velké sousto. Nehledě na neexistenci volných fontů pro všechna písma. A to především těch mrtvých, archaických nebo těch, kam počítače ještě nedorazily.
Proto jsem se rozhodl do nutného minima zařadit všechny v Internetu aktivně užívané jazyky. A kde vzít lepší vzorek než na Wikipedii? Jazyk, pro který existuje lokalizovaná mutace Wikipedie, si to jistě zaslouží.
Ve světě linuxového GUI existuje asi několik způsobů, jak nahrazovat chybějící glyphy z jiných fontů. Já znám pango, které je oblíbené u GTK aplikací (rád se nechám poučit o Qt). Tento balík obsahuje nástroj pango-view, který umí zobrazit požadovaný text požadovaným fontem s požadovaným hintingem požadovaným renderovacím backendem atd. Nám bude stačit tato formulka:
pango-view --text='Ahoj světe!'
Samozřejmě po nainstalování fontu bude třeba říci systému, kde jej hledat.
Toho, kdo používá fontconfig, bude zajímat příkaz fc-cache
,
připadne adresář /etc/fonts/.
Dále bude třeba ověřit, že daný font obsahuje všechny symboly daného písma. K tomu se výborně hodí rozcestník s testovacími stránkami pro unicodové rozsahy jednotlivých písem, kde ihned uvidíte, zda je dané písmo plně podporováno.
Také se může stát, že font s požadovaným písmem najdete, ale v podivné místní nikde nespecifikované znakové sadě (nejlépe nahrazující místo určené pro latinku). Pak, dovoluje-li to licence [1], použijeme fontforge a příslušné stránky z Unicodu a symboly zpřeházíme.
Toto je práce v pravdě detektivní a často končí neúspěšně. Je třeba najít font, který je úplný, rozumně vypadá, rozumí si s hintingem, má správně definovanou velikost, kerningové páry také nejsou k zahození a samozřejmě je licenčně v pořádku.
Tady bych rád viděl nějakou iniciativu (asi kolem FSF), která by shromažďovala takové fonty. Člověk neznající cizí písma a cizí poměry dokáže dosti obtížně posoudit, zda font vše toto splňuje.
A jaké fonty tedy budou třeba? V Gentoo mám nainstalované následující, v závorce je jazyk či písmo:
Ne všechny jsou však třeba a ne všechny naleznete v oficiálním portage. Chybějící ebuildy jsou připraveny na mém webu. Pokud nepoužíváte Gentoo zkuste prohledat repozitář vaší distribuce na podobná slova, případně se podívejte do ebuildů na definici proměnné SRC_URI, nebo navštivte domovskou stránku daného fontu (HOMEPAGE). Pokud nerozumíte ebuildům, doporučuji seriál Davida Watzke.
Abych nebyl nařčen, že jsem si vše vycucal z prstu, přikládám zastřelenou obrazovku mírně upravené stránky Wikipedie:
Jediný nesplněný úkol zůstává Old Church Slavonic, v Česku známá jako staroslověnská cyrilice. Na Wikipedii jí je věnovaná doména cu.wikipedia.org, leč vyskytuje se jen na hlavní stránce. Dále se už slabošsky používá současná azbuka. Našel jsem pro ni několik fontů, ale žádný nebyl alespoň freeware.
Otázka je, zda lze font považovat za software nebo za databázi nebo za umělecké dílo. V prvním případě nám autorský zákon dovoluje opravit chybný font tak, aby fungoval v našem systému. V druhém případě obvykle máme smůlu, protože na fonty se často vztahují drakonické licence nebo licenci nelze vůbec nalézt, a ve třetím jej můžeme alespoň pro osobní potěchu kopírovat, což by řešilo dilema chybějící licence.
Existuje ebuild media-fonts/fonts-indic, ktery obsahuje fonty pro jazyky: Assamese, Bengali, Gujarati, Hindi, Kannada, Malayalam, Marathi, Oriya, Punjabi, Tamil, Telugu.
Fonty pro staroslověnštinu (neznám kvalitu)
Tiskni Sdílej: