Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
When an SMTP server returns a permanent error status (5yz) code after the DATA command is completed with <CRLF>.<CRLF>, it MUST NOT make any subsequent attempt to deliver the message. As with temporary error status codes, the SMTP client retains responsibility for the message, but SHOULD not again attempt delivery to the same server without user review of the message and response and appropriate intervention.RFC 5321
E-mail má buď dorazit nebo se vrátit (být odmítnut ještě v rámci SMTP relace v odpovědi na RCPT TO nebo DATA …). Cokoli jiného je špatné řešení.Nevim, proč je to zrovna jako reakce na můj příspěvek...
Největší svinstvo je, když e-mail prostě jen tak zmizíObčas to je vcelku rozumné řešení - třeba když se jedná o poštu velký organizace a ten samej mail (spam) postupně přijde tisíckrát.
jenže pak je můžeš odmítat, není potřeba je v tichosti zahazovat, ne?... to by ale znamenalo pouštět spamfiltr ještě během SMTP relace, což nemusí být úplně žádoucí.
Když se tedy spustí ještě v rámci SMTP relace, můžou se sice e-maily odbavovat pomaleji (ve špičce), ale zase se neztratí žádný e-mail.... což znamená spoléhat se na to, že protistrana udělá správnou věc. Tj. že mi ten mail zkusí poslat znova a v dohledné době. Tak to rozhodně není pravidlem, jsou experti, co to zkusí za minutu a pak druhý den v půl šesté ráno. Popřípadě po prvním neúspěšném pokusu okamžitě odesílají zprávu o zpožděném doručení. Nebo dočasnou chybu rovnou vyhodnotí jako trvalou. Proto nevidím problém v tom zprávu, která vypadá, že to nebude spam (např. odesílatel není v blacklistech), přijmout a náročné věci řešit až následně.
bavíme se o případu organizace, ve které někdo zkontroloval mail, ví že jde o spamPokud to někdo ručně zkontroloval a jde evidentně o spam, tak budiž. Ale i tak mi přijde lepší e-mail odmítat, než zahazovat – při odmítnutí je nějaká šance, že tě spamer vyřadí ze svého seznamu, při zahazování je pravděpodobnější, že tě bude spamovat i příště.
což znamená spoléhat se na to, že protistrana udělá správnou věc.Je to úplně stejné jako u greylistingu, který se hojně používá. Přiznám se, že greylisting taky nemám moc rád, právě kvůli zpožďování e-mailů. Ale výše popsané řešení se celkem podstatně liší: nezpožďuje všechny e-maily z dosud neznámých domén/adres, ale jen ty, které dorazí při přetížení serveru (které by běžně nemělo nastávat).
telnet mail.nekde.cz 25 Trying 2a01:123:45:0:1::32... Connected to mail.nekde.cz Escape character is '^]'. 220 mail.nekde.cz ESMTP Postfix helo aa.bb.cz 250 mail.nekde.cz mail from: aa@bb.cz 250 2.1.0 Ok rcpt to: aa@jaros.org 250 2.1.5 Ok data 354 End data with <CR><LF>.<CR><LF> Test . 550 Polib si se SPAMEM pozadi quit 221 2.0.0 Bye Connection closed by foreign host.
Ještě jednou: bavíme se o případu organizace, ve které někdo zkontroloval mail, ví že jde o spam a přichází to ve stovkách na různé adresy ve firmě.Prvotní kontrola ruční, posléze se maily se stejným obsahem odmítají/zahazují automaticky. Alespoň takto jsem pochopil zadání já. Představa, že by měla organizace extra člověka, který by prohlédl každý mail a rozhodl jestli jde o SPAM nebo ne, mi přišla natolik absurdní, že jsem o ní vůbec neuvažoval...
SPAMy se nam vesele mení, obsahují části které jsou nahodně generovanéTak ještě jednou a doufám, že tentokrát už to bude stačit, protože bych nerad maloval obrázky: v tomto konkrétním případě se jednalo o spam, který postupně přicházel ve stovkách stejných exemplářů. Už je to jasné? A můj server to nebyl.
Zeptam se někde se staráte o mail server, kde je aspon pár set uživatelů a dostanete denně několik tisíc mailůNaše mailservery nejsou případ uvedený v #42 (schránky nepatří zaměstnancům), takže se nás tam popsané řešení netýká.
a navíc to nijak netlačí na nápravuKdežto když nechám uživatelům chodit zavirované maily a milášek zákazníky, tak něčemu pomůžu...
Tvůj náhled na funkčnost a spolehlivost e-mailového ekosystému není moc praktickýMně přijde na dnešní zvyklosti až krutě moc praktický.
v podstatě říkáš, že všechno by měl být buď spam, nebo to má uživateli dorazit do schránkyJá bych to četl spíše takto, bez té škrtnuté části.jako čistý mail.
Jenže vzhledem k tomu, že kontroly dělají automtizované nástroje, nějaká šedá zóna (tohle teda přijmu, ale uživateli to do schránky dám tak, aby viděl, že je to pozdezřelé) existovat musí.Jakože budu uživateli schovávat netriviální množství legitimních mailů? To jde, ale taky to trochu skřípe, takže bych to rozhodně neprezentoval jako jediné a nejlepší řešení.
Kdežto když nechám uživatelům chodit zavirované maily a milášek zákazníky, tak něčemu pomůžu...Vtipné je, že současné praktické mailové standardy (tedy to, co se opravdu většinově používá), jsou úplně postavené na hlavu. Jako workaround se používají doplňkové způsoby komunikace, třeba telefon. Tady je hodně velký rozdíl mezi teorií a praxí ve prospěch teorie (víceméně se ví, jak to dělat správně, ale nikdo to nedělá a z důvodu vzájemné kompatibility to ani nikdo dělat nemůže).
Já bych to četl spíše takto, bez té škrtnuté části.Koš je taky ve schránce uživatele, což se ale předřečnkovi zjevně nelíbilo.
Jakože budu uživateli schovávat netriviální množství legitimních mailů?Jestli přesunutí do složky "spam" považuješ za "schovávání", ok. Nicméně většina uživatelů klinutí myší zvládá...
Jako workaround se používají doplňkové způsoby komunikace, třeba telefon.... prostě takové způsoby, které (v podstatě) netrpí spamem.
Tiskni Sdílej: