Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Používám jak GUI aplikace, tak ty textové a přestože mi tu běží Xka s KDE, trávím hodně času v konsoli a na příkazové řádce. Kombinuji tedy ovládání klávesnicí i myší podle toho, co je výhodnější. A říkal jsem si, že by se občas hodilo mít možnost přetáhnout soubor myší ze správce souborů (v KDE to je Dolphin) do příkazové řádky, kde mám rozdělanou nějakou práci a hlavně nalistovaný ten správný adresář. Příjemně mne překvapilo, že v KDE už tahle funkce je :-)
Konsole umí vložit absolutní cestu k souboru na příkazový řádek (jako parametr příkazu, který právě píšeme) a protože zná aktuální adresář shellu, nabízí i možnost do něj soubor přímo nakopírovat nebo tam vložit symbolický odkaz.Tiskni Sdílej:
jj, tohle je v KDE taky – v Dolphinu jde přes F4 otevřít panel s terminálem (a aktuální adresář je obousměrně synchronizovaný mezi GUI a příkazovou řádkou, takže můžeš používat cd
i klikat) a v Konsoli jde zase kliknout pravým tlačítkem a Otevřít správce souborů (v aktuální složce shellu).
Ještě by se mi líbilo, kdybych soubor z adresáře, který mám otevřený v příkazové řádce, mohl snadno dostat do schránky nebo přetáhnout myší – např. do rozepsaného e-mailu. Myslel jsem, že to půjde přes xclip-copyfile
, ale tam jsem pak soubor neviděl ve schránce KDE a nešel nikam vložit (jen zase v příkazové řádce pomocí xclip-pastefile
).
Když ten soubor/adresář zkopíruješ do schránky a pak vložíš do textového editoru nebo do konsole, tak dostaneš ten název – akorát si z něj musíš odmazat file://
na začátku.
Je na to nejaký štandard, alebo si to kutí len KDE/QT?
Soubory jde přetahovat i třeba mezi Dolphinem a Gimpem nebo to běžně používám pro vkládání příloh do Thunderbirdu.
Ako na to reagujú ostatné KDE aplikácie keď máš ten súbor otvorený v editore, tiež si nejak interne zmení cestu k súboru?
Např. Kate si všimne, že soubor zmizel, ale myslí si, že byl smazán – neví, že byl přesunut a kam. Tohle by ale aplikace mohla poznat.
Přesun by šlo rozpoznat přes inotify, ale tam by AFAIK bylo potřeba sledovat jak zdrojový adresář, tak cílový, abys věděl, kam byl soubor přesunut. Jenže protože nevíš, kam uživatel bude soubor přesouvat, tak bys musel sledovat úplně všechno… takže to se nedělá. Případně by sis mohl zapamatovat číslo I-uzlu souboru, a pak podle něj přesunutý soubor najít (pokud je pořád na tom samém disku), ale to je taky na dlouho. Nejlepší by bylo vylepšit inotify, aby stačilo sledovat zdrojový adresář a dozvěděl ses, kam se soubor přesunul.
A např. v Netbeans to funguje dobře – když refaktoruji a přesouvám nebo přejmenovávám soubory, tak mi v panelech zůstanou otevřené, ale tam je to jednoduché, protože to dělá všechno jedna aplikace a ta ví, kam co přesunula.
Přesun by šlo rozpoznat přes inotify, ale tam by AFAIK bylo potřeba sledovat jak zdrojový adresář, tak cílový, abys věděl, kam byl soubor přesunut.rtfm fanotify, udalost FAN_MOVED_FROM.
To je super, jestli už to jde. Já právě našel akorát nějaké diskuse o inotify (!= fanotify), kde se tohle řešilo, a závěr z toho byl, že musíš sledovat i cílovou složku.
A jinak se tam píše:
Currently, only a limited set of events is supported. In particular, there is no support for create, delete, and move events. (See inotify(7) for details of an API that does notify those events.)
asi je to dost novinka a ani ta dokumentace není moc zaktualizovaná.