IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Prostřednictvím sériové linky je možné poslat a přijmout znak (bajt) a pro každý směr přenosu je určen jeden vodič. K obousměrné komunikaci tedy stačí tři dráty - vysílání (TxD), příjem (RxD) a uzemnění (GND). K reálné komunikaci to však úplně dostačovat nemusí, protože při odesílání není jistota, že je cílové zařízení na příjmu a vyslaný znak je schopno zpracovat. V této souvislosti vznikl mechanismus řízení toku dat, který popisuje, kdy je možné znak vyslat. Někdy se používá tzv. softwarové řízení (označované jako XON/XOFF), u kterého jsou určité znaky či sekvence rezervovány pro řízení toku dat. Z toho ovšem vyplývá, že pro binární přenos je tento způsob nepoužitelný, protože se zde může náhodně vyskytnout sekvence, která by byla nesprávně interpretována. Tuto limitaci lze sice obejít na aplikační úrovni, ale to už je složitější. Vznikl proto jiný způsob - hardwarový, označovaný jako RTSCTS nebo CTSRTS. Myšlenka spočívá v tom, že se k sériovému portu přidá další vodič, který bude mít logickou úroveň jedna, nebo nula podle toho, je-li cílové zařízení momentálně schopno přijmout znak. K přenosu této informace musí mít ono zařízení výstupní pin, který je označen jako RTS (Ready To Send). Tento pin musí být propojen s vysílací stranou, která je vybavena vstupním pinem CTS (Clear To Send). Vysílací strana tedy vysílá pouze tehdy, je-li CTS nastaveno na logickou 1.
Piny RTS a CTS patří mezi tzv. stavové linky (modem status lines), což jsou vstupní nebo výstupní vývody, které lze použít pro různé účely. Podstatné však je uvědomit si, které jsou vstupní a které výstupní. Výstupní jsou pouze dvě, a to:
Zbývající jsou vstupní. Těmi jsou
Výstupní linky jsou po zapnutí počítače nastaveny na úroveň nula, což odpovídá napětí obvykle kolem -12V, ale u notebooků to může být v absolutní hodnotě poněkud nižší. Linky RTS a DTR (nebo jen jednu z nich) lze použít pro napájení nějakých zařízení připojených na sériový port, jako jsou myši, přijímače dálkového ovládání (viz http://lirc.org), jednočipové mikropočítače, teploměry a podobně. V elektronice však bývá zvykem, že napájecí napětí je kladné vůči zemi, a tak je pro aktivaci těchto zařízení potřeba poslat na RTS či DTR logickou 1, a tím se napětí změní na +12V. Při návrhu a konstrukci zařízení napájených ze sériového portu je třeba mít na paměti, že úroveň linek může být různá a zařízení se nesmí zničit při přepólování.
Zde je nakresleno typické schéma jak získat stabilizovaný zdroj 5V pro napájení elektronických zařízení.
Jak je uvedeno v dokumentaci, stabilizátor 78L05 vyžaduje na vstupu napětí 7 až 30 voltů. U notebooků však spodní napěťová hranice nemusí být zaručena.
Voltmetr na fotografii ukazuje pouhých 6.69 V, a to naprázdno, kdy port není zatížený odběrem proudu. Podrobnější informace jak využít sériový port k napájení najdete v tomto článku.
Vstupní linky mají logickou úroveň nula, jestliže na ně není nic připojeno. Zkusme tedy propojit nějakou výstupní linku s nějakou vstupní. Opět může posloužit kousek alobalu. Celkem pohodlně to půjde u pinů 6 a 7, tedy DSR a RTS.
Linka RTS je však na logické nule, a tudíž i DSR, takže se vůbec nic nestalo. Stav linek je možné číst příkazem
cat /proc/tty/driver/serial
|
což vypíše
serinfo:1.0 driver revision:
|
Nikde žádná zmínka o stavové lince, z toho vyplývá, že jsou všechny na nule. Chtělo by to změnit stav linky RTS na logickou jedničku. To je jednoduché, protože stačí sériový port otevřít pro čtení, zápis nebo oboje. Pustíme-li příkaz
cat /dev/ttyS0
|
Nastaví se RTS a DTR na jedničku. Nyní by měl příkaz cat
/proc/tty/driver/serial
vypsat, že linky RTS i DTR jsou na
jedničce, ale zároveň i linka DSR je na logické 1, protože je propojena s
RTS:
serinfo:1.0 driver revision:
|
Odstraníme-li alobalovou propojku, zmizí i příznak DSR.
Za zmínku stojí i program statserial
, který se každou sekundu
"dívá" na stav linek a přehledně je zobrazuje:
Device: /dev/ttyS0
|
Všimněte si, že RTS a DTR jsou zapnuté. Je to pochopitelné, protože i
program statserial
musí zařízení otevřít, a tím tyto linky
aktivuje.
V případě nedostatku sériových portů lze použít některý z multiportových řadičů a získat tím další dva nebo i více portů. Pod linuxem bez problémů fungují karty založené na čipu Netmos 9835, například řadič Kouwell 222N-2.
Jeho cena se v současné době pohybuje kolem 450 Kč. Obsahuje dva sériové
porty a jeden paralelní. V linuxu jsou tyto další porty přístupné přes
/dev/ttyS4
a /dev/ttyS5
.
Přídavná karta však může mít také ochranný význam. Dojde-li nějakou nešťastnou náhodou k tomu, že se do portu dostane výrazně vyšší napětí, než na jaké je stavěný, shoří při troše štěstí pouze přídavná karta a základní deska může být ušetřena. Následující fotografie dokládá, co se stane, když se připojí do sériového portu fáze, tj. napětí 220V proti zemi.
V tomto případě zůstala základní deska i nadále funkční. Řadič na sériové porty je však pochopitelně zničen. Zdůrazňuji, že přídavné sériové porty nejsou v žádném případě ochranným prvkem v pravém slova smyslu, neobsahují ochranu proti přepětí ani galvanické oddělení.
Na závěr bych rád podotkl, že sériový port i přes své stáří a jednoduchost umožňuje řadu kouzel, které by bez něj byly velmi komplikované. A proto doufejme, že jej USB vytlačí co možná nejpozději.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej: