Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Během diskuse o mikrokódu Tigran navrhnul přesun /proc/driver/rtc do /dev/cpu/rtc. Přitom v legraci poznamenal, že snad nebude vadit, že RTC není přímo na procesoru, ale o pár palců vedle. Ovšem Richard Gooch vážně odpověděl, že v devfs je nutná striktnost, jinak se tento projekt zvhrne do stejného zmatku, jako je /proc. Proto rtc nepatří do adresáře /dev/cpu. Tigran pak dodal, že lidsky čitelný soubor /proc/driver/rtc patří do devfs, ale Jeff Garzik s ním nesouhlasil. Podle něj jej devfs určen pouze pro ovládače a ne pro jejich textové výstupy. Richard nesouhlasil a zeptal se na Jeffovy důvody. Ty byly prosté - RTC je standardní ovládač, zatímco devfs je věc experimentální, kterou zatím nepodporuje žádná distribuce.
Panika ve 2.3.47, 5 dopisů
Yau Man NG našel zajímavou chybu. Pokud nahrál modul serial, zrušil modul serial, znovu jej nahrál a pak zase zrušil, poslední zrušení neskončilo, příkaz rmmod nebylo možné zabít a otevření souboru /dev/ttyS0 skončilo jadernou panikou. Autor ovládače v něm pak našel chybu, která způsobí nekonečnou smyčku při druhém smazání modulu. Zároveň zaslal záplatu dlouhou jeden řádek.
Jak spustit Linux z Linuxu, 18 dopisů
Lars Kellogg-Stedman hledal linuxový ekvivalent dosového pogramu loadlinu. Chtěl by spustit program, který místo resetu počítače by nahrál nové jádro a spustil jej. Dan Malek odpověděl, že často pracuje s embedded zařízeními. Tam tento problém vyřešil umístěním jádra do flash romu a modifikoval funkci machine_restart() tak, aby pomocí mmapu rezervoval paměť pro jádro, zkopíroval jej na tam, vypnul cache a zakázal přerušení a pak nastavil další instrukci na začátek obrazu nového jádra. Ronald G. Minnich také vyvíjí něco vzdáleně podobného. Za použití ext3 a LOBOSu z projektu LinuxBios snížil čas na přebootování jeho laptopu z 90 sekund na 43 sekund. Jeho cílem je dostat se na neuvěřitelných pět sekund.
Návrh na změnu časovače, 26 dopisů
Dimitris Michailidis navrhl nový typ procesu SCHED_IDLE, určený pro aplikace typu SETI@Home. Aplikace by běžela pouze, pokud by nic jiného neběželo. Jenže Linus patch zamítl. Důvodem je bezpečnost. Pokud by aplikace zabrala nějaký systémový prostředek, teoreticky by se již nemusela nikdy probudit a měli bychom typický deadlock (uváznutí). Navíc je to snadná cesta pro útoky DoS (odepření služby).
WAP pro Linux, 3 dopisy
Chetan Sakhardande hledal programy pro WAP. Alan i Linus zaslali nějaké URL, jenže Alan zároveň vysvětlil, že z důvodu restriktivního patentu neočekává větší rozšíření WAPu pod Linuxem. Každý WAP server totiž musí platit poplatek deset tisíc dolarů ročně.
Tento článek vychází ze seriálu Kernel Traffic (http://kt.linuxcare.com) a je zveřejněn pod licenci GPL verze 2. Přeložil Leoš Literák (literakl@seznam.cz).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz