GNUsound 0.6

11. 11. 2003 | Vlastimil Ott | Multimédia | 6169×

Nenáročný, ale přesto velmi schopný program pro editaci zvukových vzorků. Umožňuje načítat velké množství audio formátů a díky pluginům nabízí i široké spektrum zvukových efektů.

Operační systém Linux již dosáhl úrovně, kdy je zralý nejen k nasazení v rámci tzv. "neviditelných" technologií (různé typy serverů), ale také jako kancelářská stanice. Nyní si razí cestu na pole monotematických profesionálních aplikací. V oblasti zpracování grafiky je jistě položen dobrý základ, který je podporován také kvalitou ve zpracování multimédií. V neposlední řadě sem patří i zpracování zvuku, kde Linux nabízí široké možnosti nasazení v nahrávacích studiích nebo při zpracování zvuku na špičkové úrovni. V tomto článku se ovšem nebudeme věnovat těmto činnostem, ale zaměříme se program, který umožňuje jednoduché, a přitom efektivní, zpracování zvukových vzorků (samplů) pro amatérské účely.

Program GNU sound editor lze stáhnout z nepříliš výstavní domovské stránky. Je distribuován ve formě zdrojových kódů, před použitím je tedy nutné jej zkompilovat; nutno podotknout, že nemá žádné zvláštní požadavky a neměl by to tedy být problém. Je také možné, že balíček pro konkrétní distribuce najdete v softwarovém archivu dané distribuce.

Závislosti, kompilace, instalace

Pokud instalujete ze zdrojových kódů, postupujte následovně.

Požadavky

Program pro úspěšnou kompilaci vyžaduje přítomnost jádra verze 2.4 a vyšší, GNOME verze 1.4 a vyšší, knihoven libglade (0.14 a vyšší), libaudiofile (0.2.3 a vyšší) libsamplerate (0.13 a vyšší) a zvukových ovladačů kompatibilních s OSS (např. ALSA). Dalším předpokladem je procesor s frekvencí 500MHz a vyšší a hodně paměti RAM (kolik to je, ovšem autoři neuvádějí). Uvedené knihovny by měly být součástí prostředí GNOME.

Kompilace

Pro kompilace musíte mít pochopitelně nainstalovanou podporu vývoje programů, která bývá v instalačních programech označována jako Vývoj nebo Programování apod. Kompilaci samotnou provedou obvyklé příkazy

$ ./configure
$ make


Instalaci do systému provede příkaz (pokud ji provede uživatel root, je platná pro celý systém)

$ make install

Zásuvné moduly

Program podporuje zásuvné moduly neboli pluginy, jimiž lze rozšířit možnosti editoru. Lze je stáhnout např. ze stránek www.ladspa.org. Stažený soubor obsahuje jednu knihovnu, umístěte ji nejlépe do adresáře /usr/local/lib/ladspa/. Bude automaticky načtena a nalezené pluginy budou hned k dispozici (obrázek 2).

Ovládání programu

Ovládání je naprosto triviální, a pokud uživatel ví, co má před sebou (tzn. už někdy s takovým programem pracoval), okamžitě se zorientuje. Velkou část plochy zabírá stopa (angl. track). Zde se grafickým průběhem zobrazují data zvukového snímku. Stisknutím levého tlačítka myši a tažením se označuje část vzorku. Obojí je vidět na prvním obrázku.

Hlavní nabídka

V mé kopii byla hlavní nabídka z malé části česká, z velké části anglická (instalováno na Slackware 9). Krátce se pokusím nastínit, jaké možnosti se skrývají v jednotlivých sekcích. Jen podotýkám, že program nabízí velké množství klávesových zkratek, tzv. "horkých kláves".

• File/Soubor. Klasické operace se soubory: otevřít, zavřít, uložit apod.
• Edit/Úpravy. Operace se schránkou: vkládání, mazání, vyříznutí apod. Důležitá funkce je vložení/smazání stopy.
• Markes/Značky. Existují dva typy: markers (záložky) a envelopes (pův. obálka, zde spíše jakási "kostra" průběhu; dále body průběhu). Lze je vytvářet, přejmenovávat, mazat. Poslední položka "Envelope edit" přepíná mezi normálním režimem (výběr části vzorku myší) a vytvářením bodů průběhu (viz níže).
• Select/Výběr. Klávesy pro pohyb ve vzorku a označování.
• View/Zobrazit. Určení měřítka, ve kterém se vzorek zobrazí a čtyři možnosti výšky stopy.
• Play/Record/Přehrávání/Nahrávání.
• Tools/Nástroje. Spíše instalované pluginy, viz níže.
• Settings/Nastavení. Nastavení programu.
• Debug/Ladění programu. V mé verzi nefunkční.
• Help/Nápověda. V mé verzi bohužel nefunkční. Soubory s nápovědou ovšem existují, lze je nalézt v adresáři /usr/local/share/gnome/help/gnusound/C/.

Efekty

Jako stopa (angl. track) je označován grafický element, ve kterém je zaznamenán časový průběh vzorku, na obrázku má zelenou barvu, je tvořen linkami. GNU sound editor podporuje až 16 stop (na druhém obrázku jsou dvě stopy). Při přehrávání lze kliknutím na ikonu v levém horním rohu každé stopy určit, které stopy mají být reprodukovány. Stopy mohou být míchány a vůbec na ně (nebo jejich části) lze aplikovat mnoho efektů. Editor obsahuje několik efektů (menu Tools), další lze přidávat ve formě zásuvných modulů.

Na druhém obrázku je ukázka výše umíněné knihovny LADSPA. Bohužel jsou popisky efektů anglické, což neprofesionálovi téměř znemožňuje rozpoznat, co daný efekt provádí. Nejlepší je tedy celý efekt vyzkoušet.

Na třetím obrázku je vytvořena pomocí bodů průběhu struktura, podle jejíhož průběhu (připomínajícího sinusoidu) bude na vybranou část vzorku aplikován efekt, v daném případě Resample. Výsledkem je situace, kdy zvýrazněná část vzorku při přehrávání zjednodušeně řečeno zrychluje a zpomaluje přesně podle os, kterými jsou spojeny jednotlivé body (ve skutečnosti jde o posun frekvence). Lze tak dosáhnout zvuku, který vyloudí gramofonová deska, zastavíme-li ji rukou. Každý z efektů má několik parametrů, obvykle frekvenci, rozmezí (to je dáno grafickým výběrem), metodu nebo jiný soubor parametrů. Nejlepší postup je vše vyzkoušet. Zde tak oceníte funkci, kdy lze všechny změny vrátit zpět.

V neposlední řadě patří mezi důležité funkce také nahrávání, které ovšem neoplývá mnoha možnostmi. Lze nahrávat ze zvukového zařízení /dev/dsp, a to, pokud je zařízení podporuje, z několika kanálů. Nelze už ovšem určit, do které stopy se má který kanál nahrávat, vše funguje na vzestupném principu (nultý kanál první stopa, první kanál druhá stopa atd.).

Komu, k čemu?

Tento program dozajista neposlouží profesionálovi, ale zručnému amatérovi poskytne dost radosti na to, aby s ním (a vhodným zvukovým vzorkem) příjemně strávil kus odpoledne. Program sice ještě nedosáhl první verze, což ale není ve světě Linuxu nutnou podmínkou kvality, ale přesto nelze tvrdit, že to, co umí, dokáže bez chyby. Občas se stane, že program "spadne", obvykle při aplikaci některého z LADSPA pluginů. Ke cti autorům budiž přičteno to, že editor vždy vytvoří záložní kopii právě zpracovávaného souboru s příponou .crash. Bezesporu existují lepší a důmyslnější programy, ale GNU sound editor dobře poslouží díky svým funkcím a jednoduchému ovládání nejen úplným laikům.

       

Komentáře

[Pavel Čejka]

Bohužel nejsem hudebník a nedokážu příliš posoudit, ale jelikož je pro Linux (ač není OpenSource) nejspíš vcelku krátce a jelikož mi připadá velmi dobře propracovaný zkuste se na to podívat. http://www.metamacro.com/awezoom/skale/
http://www.skale.org

[Fry]

Odkazy nefungujou:(
co Audacity?

[Jirik]

Jo. Audacity vypadá fakt dobře. Je na audacity.sf.net. Stránky jsou z větší části česky. Poslední verze je k dispozici i jako Linux binary, takže to stačí jen rozbalit a je vymalováno. Žádná kompilace, žádný rpm balíčky. Aby chodila čeština v programu, ještě se myslím musí spustit skript install. Je to tam popsaný. S tou češtinou je trochu potíž, protože je nějaký rozjetý kódování (přecejen je to zatím BETA), ale na www.audacityteam.org/wiki píšou jak z toho ven. Líbí se mi, protože ji používám i na Windowsech a je to dobrý pocit být na všech počítačích jako doma.

[Karel]

http://rezound.sourceforge.net/

[KejPi]

Rezound je super, ale neumi mixovat Kdyby to umel alespon na urovni audacity, tak by to byla asi nejlepsi zvukovy editor pro linux.