Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Webové aplikace jsou postupem času stále populárnější. Kdo dnes „není na fejsbuku“, „netweetuje“ a podobně, jakoby nebyl. Díky dostupnému připojení k internetu prakticky kdekoliv tak člověk může využívat webové aplikace z telefonu, laptopu, počítače i třeba z internetové kavárny, aniž by se musel zabývat synchronizací dat. Jenže tyto webové aplikace mají i nevýhody. Bez připojení k internetu je člověk bezmocný a tyto aplikace se i špatně integrují do pracovního prostředí.
Proto vznikají tzv. SSB (Specific-Site Browser). Díky nim se hranice mezi webem a desktopem prakticky stírá, jelikož umožňují, aby se webových aplikací chovaly jako aplikace normální, a také poskytují funkčnost offline. Mezi SSB patří například na jaře recenzovaná Mozilla Prism, která uzavírá webové stránky do krabičky pro lokální použití, nebo Adobe AIR, který rovnou vytváří prostředí pro tvorbu zbrusu nových aplikací.
AIR (Adobe Integrated Runtime, dříve nazývané Apollo) je multiplatformní (pro MS Windows, GNU/Linux a Mac OS X) prostředí umožňující vytváření, resp. běh aplikací postavených na technologiích HTML, Ajax, Adobe Flash a Adobe Flex.
Na webu Adobe je ke stažení instalační soubor. Aktuální verze je 1.5.2, česká lokalizace dosud nebyla vytvořena, linuxová verze vám bude nejspíše nabídnuta při vstupu na stránku (k dispozici je pouze 32bitová verze, takže jsou na 64bitových systémech potřeba 32bitové knihovny pro kompatibilitu).
AIR je šířen pod docela restriktivní EULA:
Hodí se nastavit instalátoru executable bit (chmod +x AdobeAIRInstaller.bin
) a pak už instalátor jen spustit, přečíst si (a případně odsouhlasit) licenci, zadat heslo superuživatele a máte prostředí nachystané k použití.
Odstranění Adobe AIR ze systému je snadné. V menu by se měla objevit položka Adobe AIR Uninstaller. Tento dialog vás upozorní na to, že aplikace využívající Adobe AIR nebudou nadále fungovat, a pokud s tím budete souhlasit, po zadání superuživatelského hesla program ze systému odstraní. Jednotlivé webové aplikace ale zůstanou.
Velkým rozdílem oproti zmíněné Mozilla Prism je fakt, že v prostředí Adobe AIR nemůžete používat jen tak libovolnou webovou stránku. Místo toho musíte webovou aplikaci nainstalovat (tzv. RIA, Rich Internet Applications). V oficiálním Adobe AIR Marketplace najdete aplikací spoustu, další se dají různě najít po webu.
Obvykle se již při spuštění instalačního souboru (něco.air
) otevře dialog nabízející instalaci aplikace. Můžete si zvolit, kam se má instalovat, a zda se má vytvořit spouštěč na ploše (a v menu). V závislosti na zvoleném adresáři pro instalaci (automaticky se nabízí /opt
) se instalátor zeptá na superuživatelské heslo.
Některé aplikace jsou uzavřené, některé jsou svobodné; některé jsou komerční, jiné jsou zdarma. Je jich docela velká nabídka zahrnující klienty pro Twitter, Facebook nebo Gmail, různé hry, přehrávače YouTube, mapový software a tak dále a tak dále. Mezi stovkami programů se dají najít opravdové perly, pro mě je to třeba GMDesk obalující některé služby Google včetně Gmailu nebo Google Docs.
Na nastavení věcí, jako je skrytí aplikace do systémové části panelu, jsem nenarazil. Spousta nastavení, například uchovávání hesel, je v režii jednotlivých aplikací, ale většinou možnosti volby v tomto směru chybí. To nezanedbatelně znesnadňuje integraci do pracovního prostředí.
Adobe AIR spojuje desktop a web pozoruhodným způsobem. Oproti např. Mozilla Prism se staví blíže desktopovým aplikacím, umožňuje vytváření v podstatě náhrad za klasické webové aplikace. Ostatně samotná Mozilla se proti tomuto vymezuje s tím, že „na rozdíl od Adobe AIR a Microsoft Silverlightu nevytváří proprietární platformu, která by měla nahradit web“. Na první pohled je skutečně mezi těmito platformami vidět zásadní rozdíl. Prism prostě obaluje existující aplikace, AIR dává prostor k vytváření aplikací nových, ovšem prakticky nepoužitelných v „běžných“ webových prohlížečích.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
Že by som sa konečne dozvedel čo je také úžasné na 64bit?
Zvláštní je, že na Windows mu to nevadí...
Šmejďárna je to hlavně uzavřená. 32 bitů je oproti tomu podružná záležitost (a dříve nebo později stejně 64 bitová verze bude).
Nicméně pozitivní je ta multiplatfomnost – pořád je totiž lepší uzavřená multiplatformní aplikace, než uzavřená aplikace vázaná na Windows a neběžící ani pod Wine.
Je to prostě jeden ze způsobů, jak psát multiplatformní aplikace - máme tu C++ nebo Python a Qt, GTK (dobrý výkon a integrace s desktopem), Javu a WebStart (asi nejpohodlnější šíření aplikací) nebo Mono a C# (možná licenční hrozba)… a k tomu uzavřený AIR – ať si každý vybere, na čem chce vyvíjet, hlavní je zbavit se závislosti na „jedniném správném OS“
ROFL
Taky by to nemuselo být zadarmo.
Ale pak by to skoro nikdo nepoužíval, což není cílem Adobe.
Není povinností Adobe umožnit každému se v tom vrtat a nechat si to "ukrást" nějakými OSSáky.
LOL. No comment.
Je to firma, musí vydělávat a není v jejím zájmu, aby to přebral někdo jiný.
Proč se tolik firem podílí na vývoji třeba kernelu? Vždyť je to OSS a kdokoliv z toho může něco "ukrást"!
Buďme rádi, že je to zadarmo.
Nejsme rádi (jak kdo), protože je to další proprietární záležitost, která může (ale nemusí) dost smrdět. Jelikož je to zdarma, rozšíří se to. A vendor lock-in.
Nebude to součástí linuxu kvůli licenční "nečistosti".
Do jádra se to asi nikdy nedostane. ^_^
Tak už to prostě je a těžko vinit firmu, že si pod sebou dobrovolně nepodřezává větev.
Co by si podřezávala větev? (BTW společnosti pracující na OSS neprosperují?)
Dá to člověku něco navíc, co vyváží nuntost instalovat další proprietární binární plugin do prohlížeče (jakoby zabugovaný Flash nestačil), nefunkčnost webu na nepodporovaných platformách, nemožnost výsledek zpracovávat nástroji pro HTML apod?
AIR nema nic spolecneho s HTML - maximalne http jako prenosovy protokol. I kdyz ani http to neni nutnost - misto http musete pouzit mnohem efektivnejsi protokol zalozeny na ASN1.1. AIR je konkurence k Java WebStart, Silverlightu a predevsim AIR je vsechno cim mel byt XUL.
A co se tam dozvím, když si ho přečtu podruhé?
Flash a Ajax sracky sa spojili a stahuju na desktop.... Zachran sa kto mozes...
Kdyz se ajax pouziva v rozumne mire, tak je imho velmi prospesny. Ale flash je zlo, to je teda fakt
ja se obavam, ze Slovaci budou hrat zitra jen nerozhodne. Jak to vidite Vy?
Kdo dnes „není na fejsbuku“, „netweetuje“ a podobně, jakoby nebyl.Tak to asi nejsem