Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
V sérii rozhovorů se slavnými programátory, kteří změnili svět, najdete kompletní překlad dnes už klasické knihy Programmers at Work, již sestavila Susan Lammers.
C. Wayne Ratliff je známý především jako autor databázového systému dBASE II, jehož formát se stal de facto standardem. Kromě toho byl například také členem týmu Viking Flight v NASA (sonda Viking přistála na Marsu v roce 1976 a Ratliff pro ni napsal systém správy dat MFile).
V druhé části rozhovoru mluví John Page o tom, jak mají komplikované programy špatný vliv na produktivitu, roli počítačů v budoucnosti a cennosti informací.
John Page pracoval dlouho pro Hewlett-Packard, ale začátkem 80. let založil s partnery firmu Software Publishing, pro kterou napsal jedny z prvních programů, jež mohli obyčejní uživatelé používat na Apple II. Vše začalo databázovou aplikací PFS:File.
V dokončení rozhovoru mluví Bill Gates o programování založeném na pravidlech, kterému věští velkou budoucnost, odhaduje, že nebude nutné firmu Microsoft výrazně rozšiřovat, aby mohla vydělávat hodně peněz, a předpovídá počítač v každé domácnosti.
V pokračování rozhovoru mluví Bill Gates například o tvůrčím procesu, hledání a vychovávání dobrých programátorů a důležitosti studia cizího kódu. Také sdílí svůj pohled na budoucnost počítačů a programátorské profese („Řekl bych, že během následujících pěti let získáme nástroje, které odvedou stejně dobrou práci jako lidský programátor.“).
Bill Gates je osobnost, kterou není třeba představovat. V tomto rozhovoru mluví například o začátcích Microsoftu, psaní BASICu pro Altair a další počítače a svém stylu programování.
Gary Kildall v druhé části rozhovoru říká, proč mu programování mnohdy připomíná náboženství. Také popisuje budoucí roli počítačů ve vzdělávání a zábavě a vysvětluje, proč bude složité domácí počítač ovládat. Kromě toho přibližuje, jak změnil svůj pohled na možnosti mikroprocesorů.
Gary Kildall bývá někdy označován za člověka, ze kterého mohl být Bill Gates. Napsal první operační systém pro mikroprocesory (CP/M), protože na rozdíl od ostatních věřil, že budou mikroprocesory užitečné i pro běžné počítače. Kromě toho vyvinul koncept BIOSu a adaptoval optické disky pro ukládání počítačových dat. Jeho firma vydala první encyklopedii na CD-ROM.
John Warnock v druhé části rozhovoru povídá o tom, proč by ani informatikům nemělo chybět formální jazykové a kulturní vzdělání, jak se budou vyvíjet tiskové technologie a o svém přístupu k programování („Programovací jazyky jsou programovací jazyky. Jakmile umíte prvních pět, dalších pět už se zvládá snadno.“).
John Warnock je známý především jako spoluzakladatel firmy Adobe Systems. Warnock a Charles Geshchke napsali pro Adobe tiskový jazyk PostScript, který vycházel z jazyka InterPress. Na tom pracoval spolu s Geschkem v laboratoři Xerox PARC (Palo Alto Research Center).
V druhé části rozhovoru z roku 1986 mluví Butler Lampson o tom, jak programy navrhuje, nakolik je programování umění a informatika věda a jak lidem pomůže rozšíření osobních počítačů. Kromě toho vysvětluje, proč nemá cenu se učit BASIC...
Butler Lampson se se podílel na hardwaru i softwaru. Stál za vývojem vůbec prvního osobního počítače (Xerox Alto), laserového tisku, Ethernetu a prvního programu pro práci s textem v režimu WYSIWYG (Bravo). Kromě toho tvořil počítačové jazyky, například Euclid.
Dokončení rozhovoru. Charles Simonyi mluví o tom, jak píše programy, proč vlastně programuje, o výchově programátorů, budoucnosti programování a také o svých kamarádech super-programátorech.
V nové sérii rozhovorů se slavnými programátory, kteří změnili svět, najdete kompletní překlad dnes už klasické knihy Programmers at Work, již sestavila Susan Lammers. První na řadě je Charles Simonyi, původem maďarský programátor, který se podílel na mnoha přelomových programech (včetně Bravo ve firmě Xerox a Word v Microsoftu) a později se stal pátým vesmírným turistou.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz