Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Ahoj mam takovou celkem obecnou otazku. Kazdy kdo zna blokove schmema mailu vi ze napisete mail v MUA a ten ho posle MTA. Ten ho posila dalsim MTA az se dostane k tomu spravnemu MTA a ten ho posle MUA(MDA). No co mi na tom neni jasne je to ze kdyz napisu mail(dejme tomu ze muj MTA je seznam) martin at gmail.com tak proc to rovnou nedojde tomu gmail MTA. Prece kdyz odesilam mail tak to posilam na konkretni server ten ma sve IP. Tzn ja poslu mail(data) smerovana na konkretni IP- to by melo jit jen pres routery az na server GMAIL.COM a tam se to do prislusne schranky ulozit. Ptam se proto ze ted konfiguruju POSTFIX a tam je direktiva relayhost ktera znamena SMTP server kam budu preposilat postu(asi jsme uplne nepochopil vyznam teto direktivy) a byl bych rad za kazde vysvetleni. Dekuji
No abych pravdu rekl jsem v teto oblasti na horsi urovni nez amater. Vzdy jsem si myslel ze kdyz mam mail pavel@gmail.com a chci poslat mail na pavel@seznam.cz tak se to deje nasledovne. Muj klient ma nastaveny SMTP server tam odesle data. SMTP server si z DNS zjisti IP domeny seznam.cz a pak posle muj mail na SMTP port IP adresa domeny seznam.cz. Proto mi nebylo nikdy moc jasne jakou roli hraji v DNS MX zaznamy kdyz podle meho by mel stacit zaznam A pro danou domenu.
Jestli te chapu spravne... ja poslu na pavel@gmail.com zpravu a muj SMTP(MTA) nehleda IP zaznamu A gmail.com ale podle Vas hleda zaznam MX gmail.com? Je to tak? Pokud ano asi uz vam rozumim.
Standardní postup je takovýto: vezmete jméno za zavináčem a pošlete dotaz na MX záznam pro toto jméno. Dostanete-li nějaké záznamy, seřadíte je vzestupně podle priority (mají-li některé stejnou, pak podle pořadí, v jakém je dostanete). Zkusíte první; podaří-li se mu mail předat, je hotovo; dostanete-li permanentní chybu (kód začínající pětkou), je hotovo (jen byste měl odeslat původnímu odesílateli hlášení o nedoručitelnosti); dostanete-li dočasnou chybu nebo nepodaří-li se s ním vůbec spojit (což je vlastně také dočasná chyba), zkusíte další. Dojdete-li na konec seznamu a všude dostanete dočasnou chybu, odložíte mail do fronty a za chvíli (typicky 15-30 minut) to zkusíte znovu; když se to opakuje, po delší době (u sendmailu defaultně pět dnů) to vzdáte a prohlásíte mail za nedoručitelný. Pokud k tomu jménu žádný MX záznam neexistuje (ale jen když opravdu neexistuje, ne když se s žádným nemůžete spojit), vznesete dotaz na A záznam (tj. normálně ho přeložíte na adresu) a zkusíte ho poslat tam.
Proto mi nebylo nikdy moc jasne jakou roli hraji v DNS MX zaznamy kdyz podle meho by mel stacit zaznam A pro danou domenu.
MX záznamy byly zavedeny až dodatečně, přesto ale mají při interpretaci adresy přednost. Idea byla pravděpodobně taková, že by bylo dobré, aby šlo definovat příjemce pošty pro určité doménové jméno i v případě, že toto jméno nemá přiřazenu adresu (abstraktní jméno domény, ne konkrétního počítače) nebo má přiřazenu adresu, ale pošta se má posílat jinam (dnes např. kvůli módě "webů bez www").
Na podobné myšlence je založen i koncept SRV záznamů, což jsou vlastně něco jako zobecněné MX záznamy. Ty definují, kdo má vyřizovat jednotlivé služby pro určitá doménová jména. Moc se neujaly, ale používají je např. SIP a Jabber.
Tady jsem Ti neporozumnel ... ja mam v clientu nakonfigurovan SMTP(MTA) server. Postu tedy posilam pres neho. Je na nem aby zjistil dostupnost cile a pokud dostupny neni tak podle me nejakou dobu ceka a pak zkousi posilat znova.
Tiskni Sdílej: