Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
sda `-sda1 crypto_LUKS 1 42aca8f8-5cc7-4587-9570-7d35cf56ee9e `-lvm LVM2_member LVM2 001 CTsW7H-Kfxj-s0HP-se63-ePnb-s5lf-lykrrt |-vg-swap swap 1 swap 92844331-8a7f-4e5c-8d7f-025d3db0a818 [SWAP] |-vg-root btrfs 572ee67a-f253-447a-af00-23b468e749f3 22.3G 36% / `-vg-home btrfs af92a864-1f97-4147-8f18-7297543de324 179.1G 5% /homeDnes som pozrel /etc/crypttab a v nom je takyto obsah>
# |name| |device| |password| |options| # home UUID=b8ad5c18-f445-495d-9095-c9ec4f9d2f37 /etc/mypassword1 # data1 /dev/sda3 /etc/mypassword2 # data2 /dev/sda5 /etc/cryptfs.key # swap /dev/sdx4 /dev/urandom swap,cipher=aes-cbc-essiv:sha256,size=256 # vol /dev/sdb7 noneVie mi niekto v skratke vysvetlit, co znamenaju tie partcie v crypttabe? Domnieval som sa, ze obsah crypttabu bude rovnaky ako fstab?V fstabe mam>
# /dev/mapper/vg-root UUID=572ee67a-f253-447a-af00-23b468e749f3 / btrfs rw,relatime,ssd,space_cache,subvolid=5,subvol=/ 0 0 # /dev/mapper/vg-home UUID=af92a864-1f97-4147-8f18-7297543de324 /home btrfs rw,relatime,ssd,space_cache,subvolid=5,subvol=/ 0 0 # /dev/mapper/vg-swap LABEL=swap UUID=92844331-8a7f-4e5c-8d7f-025d3db0a818 none swap defaults 0 0Dakujem za rady.
crypttab
je prázdný. Všechny řádky jsou komentáře a jsou tam vygenerovány pri instalaci, aby jsi měl představu, jak může vypadat položka v crypttabu. Ty fakticky odšifrováváš roota, což je záležitost grubu (a initramfs) a ne operačního systému a v cryptabu se neobjevuje. fstab ti popisuje situaci, kdy z blokových zařízení dělá souborové systémy a ty mounuje. Což v tvémém případě jsou odšifrovaná zařízení a ještě budeš mít nějaké jiné odšifrované zařízení se jménem lvm
v /dev/mapper
ve kterém mám blokové odšifrované zařízení z sda1 a na něm proběhne lvm
Dnes som pozrel /etc/crypttab a v nom je takyto obsah>
No, takže máš crypttab
celý zakomentovaný a nic v něm nemáš. Dobře. A na co se teda vlastně ptáš? Nějak tomu dotazu nerozumím.
Domnieval som sa, ze obsah crypttabu bude rovnaky ako fstab?
Tak to byla nesprávná domněnka, zdá se. Mohlo by to tak teoreticky být v případě, kdy by každý oddíl měl v sobě oddělený LUKS kontejner a v něm filesystém.
Nicméně takové^^^ dělení je nesmysl, protože je přímo anti-flexibilní.
Asi tak před 10 lety by v tom (jednom) LUKS kontejneru byl LVM PV a na něm několik oddílů (LV).
Protože dnes není před 10 lety, dnes je dnes, má v tom LUKS kontejneru být jeden Btrfs filesystém, jehož různé subvolume se dají namountovat do různých míst, explicitně (ve fstab
) nebo implicitně (umístěním subvolume v adresářovém stromě), jak je potřeba a jak je libo.
Výše uvedené tedy odpovídá více mount pointům (ne nutně oddílům) z jednoho LUKS kontejneru.
Může to být i naopak, tedy víc LUKS kontejnerů na jeden filesystém / mount point. Například mé Btrfs RAID1 i RAID5/6 to takhle mají — každý z disků, z nichž sestávají, má na sobě LUKS kontejner, odemykaný odděleně, a dohromady pak tvoří jeden filesystém.
Takže žádné 1:1 mapování mezi crypttab
a fstab
obecně neexistuje.
…luks+lvm+btrfs…
Tohle^^^ je úplně špatně: LVM tam nemá co dělat. Připravuješ se naprosto zbytečně o spoustu flexibility a nic za to nedostáváš, jenom složitost navíc.
Snad ještě poznamenám, že swap
Tiskni Sdílej: