Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána verze 7.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí HTML, CSS a JavaScriptu Electron (Wikipedie, GitHub). Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Tiskni Sdílej:
co je to za dobu, kdy primitivni aplikace/utilita potrebuje pro svuj beh dve instance JS enginune, ale takove metriky jsou povetsinou (nejen) ve vyvoji software irelevantni.
Myslím ale, že takoví lidé patří spíše do psychiatrické léčebny, než na pozice, kde o čemkoliv rozhodují.Jasne a proto jsou na CEO pozicich lidi jejich ultimatni prioritou je snizit pocet promrhanych CPU cyklu. Realita je jeden velky kompromis. Electron je pro mnoho aplikaci slusny kompromis mezi portabilitou, snadnosti vyvoje, dostupnosti vyvojaru a ma pritom dostatecne nizke systemove naroky (ve smyslu aplikace jsou dostatecne pouzitelne pro vetsinu lidi). To, ze se ti to nelibi na teto skutecnosti nic nezmeni.
RAM toho zase až tak veľa nespotrebuje. V porovnaní s priemyslom, dopravou, vykurovaním sú to smiešne zanedbateľné čísla.
Núti vás niekto používať tieto aplikácie? Nemajú žiadnu použiteľnú alternatívu? Ja som zatiaľ u seba na desktope nepoužil žiadnu electron aplikáciu. Moja posledná skúsenosť s electronom bola pred pár rokmi keď mi spustenie atomu okamžite zhodilo grafický server (chyba v ovládačoch intel).
Skôr ma trápi bloatware na webových stránkach. Nedávno sme v práci preberali mikro frontendy. No stránka skladajúca sa z komponentov, ktoré sú oddelené a každý má vlastné knižnice (napr. jedno tlačidlo má react, druhé angular, tretie react v inej verzii atď).
veci co priamo s tym suvisia ako napr cowTo je docela sranda, protože kdykoliv jsem tady v průběhu minulých 8 let obhajoval btrfs, tak mi na to někdo napsal, že toto od fs neočekává a fs je pouze to co bylo před btrfs.
metadata moze veselo riesit nieco nad tymCož se v praxi ukazuje být docela problém. Různé indexátory si to většinou řeší na vlastním písečku a ano, na určitém DE si můžu k souborům přiřadit tagy a někde podle toho vyhledávat, ale toto už nebude v jiném DE fungovat. Nehledě na to, že bych ten disk vzal a zapojil do jiného kompu. (Index je umístěn jinde než data, takže když vezmu datový disk a ne svůj home, tak ten index nemám.)
(Index je umístěn jinde než data, takže když vezmu datový disk a ne svůj home, tak ten index nemám.)A když se to řeší jako v macOS, kde se v každém adresáři se soubory vytvoří adresář .DS_Store, tak se zase každý rozčiluje, že jsou všude tyhle adresáře a administrátoři Samby blokují zápisy těchto názvů nebo dávájí do cronu pravidelné promazávání...
ne velikost binarky v bytech nebo pocet renderovacich enginu.Nejde o velikost binarky, ale naprostou neefektivitu a mrhani zdroji. A neni to nejake virtualni mrhani zdroji, ktere me trapi, ale to, ze ty aplikace jsou nenazrane a pomale a neni k tomu duvod. Bystroushaak tu nedavno psal, o VSCode, ktere je schopne sezrat 16GB pameti.
ne, ale takove metriky jsou povetsinou (nejen) ve vyvoji software irelevantni."Plytvani" hardwarovymi prostredky je ve vyvoji software bezne a neni to apriori spatne. Co je spatne, je plytvani prostredky, ktere nema skutecne opodstatneni. V takovem pripade jde o obycejny cargo cult. Ve srovnani s dalsimi platformami to prakticky nezjednodusuje vyvoj (mam pocit, ze spis na opak), prenositelnost je z meho pohledu taky sporna (clovek musi resit binarky pro ruzne OS, to uz Java se svym write-once-run-anywhere funguje lip a pri mensich hw narocich). Jedine plus je v tom, ze to muzou pouzivat decka, ktere se naucily HTML a neco malo JS.
Bystroushaak tu nedavno psal, o VSCode, ktere je schopne sezrat 16GB pameti.Bylo to 20+GB paměti (musel jsem upgradovat na 32GB aby to vůbec jelo), ale zároveň jsem taky psal, že za to nemůže nenažraný electron, ale debilně napsaná analýza kódu Visual Studio IntelliCode. Samotné VS Code jde provozovat s 8GB paměti, i když už je to na hraně.