Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Byl vydán Mozilla Firefox 90.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Nová verze zvyšuje bezpečnost díky SmartBlock 2.0 a podpoře Fetch Metadata Request Headers. Zcela odstraněna byla implementace protokolu FTP. Řešeny jsou také bezpečnostní chyby. Nejnovější Firefox je již k dispozici také na Flathubu.
Tiskni Sdílej:
In general, Microsoft Edge* does not support connection to an FTP server. We recommend installing Internet Explorer to continue using the FTP function.My linuxáci nepoužíváme děravý, zastaralý a zaostalý prohlížeč.
Americké autority vám můžou říct, že byly kompromitované - nemůžou to říct jen v případě, že je kompromitovala vládou/NSA/CIAA o to právě jde. NSA nařídí nějaké certifikační autoritě v USA, že chtějí vystavit certifikát pro web abclinuxu.cz. Podvrhnou mi web a dají mi nějaký jejich certifikát. Prohlížeče jsou tak debilní, že tomuto certifikátu uvěří a budou se tvářit, že je všechno v pořádku a že jsem v bezpečí a nikdo mě nešpehuje. Slepě důvěřovat autoritě nestačí. Prohlížeče by alespoň minimálně měli porovnávat certifikáty, co jim daný web poslal při minulé návštěvě a upozorňovat na toto. Existují na to nějaké pluginy, ale pokud jim alespoň trochu jde o bezpečnost, tak by taková věc měla být v základu, když už se ohání nějakou nebezpečností např. zmíněného FTP. Dále by měl každý web mít možnost nějakého kontaktu s fyzickou osobou / majitelem webu (popř. nějakým dalším nezávislým kanálem), který mu vystaví na vyžádání certifikát, aby si ho mohl zkontrolovat s tím, co obdržím přes internet. Toto je dnes skoro nemožné, nebo na vás čumí jak na vola, přitom je to důležité. Příklad můžu uvést na sobě. Ve firmě nám před rokem a něco povolili homeoffice. Způsobem, že se přes vzdálenou plochu přihlásíme na svůj PC v práci a děláme v podstatě na PC v práci. Při připojení mě to žádalo o přijmutí certifikátu. Jenže to jsem bezhlavě nemohl přece jen tak povolit. Musel jsem jít teda do práce a vyžádat si osobně na IT oddělení public certifikát firmy, abych si ho mohl zkontrolovat, že mi někdo něco nepodvrhuje. Čuměli na mě jak na vola, že to mám prostě potvrdit a hotovo. Nakonec mi ho nahráli na flashku a mohl jsem si ho zkontrolovat a začít dělat z domovoa. A přitom to samé oddělení nás nutilo nainstalovat si na své PC "kvalitní" nejmenovaný antivir (žádný jiný to nesměl být), aby nám připojení dovolili, samozřejmě pod záminkou bezpečnosti (a při tom již je ten samý antivir na firemním PC). Dneska je celá "bezpečnost" jen klam, abychom měli dobrý pocit, přitom je to falešné bezpečí. Myslet si, Že nás google a amerika nešpehuje, jenom proto, že vidíme v prohlížeči ikonku zámečku a "https" v adrese. Hovadina. Klidně můžou googlu dát příkaz od FISA, který google musí uposlechnout a nesmí o tom nikomu říct, ani se nesmí proti tomu bránit (protože to ani nemůže říct právníkovi nebo jinému soudu) a přímo od googlu jim tam můžou téct už dešifrovaná data a sledovat nás.
DANE se navic obejde zcela bez autorit, coz je naprosto idealni stav, proste si vygenerujes libovolnej selfsign cert a prohlasis v DNS ze to je ten spravnej.Tohle není autorita.