Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
OpenRazer byl vydán ve verzi 3.0.0. Jedná se o svobodný software, ovladač a démon, umožňující nastavovat zařízení od společnosti Razer na GNU/Linuxu.
Tiskni Sdílej:
zařízení od společnosti RazerA to má být jako co? Holící strojky nebo rychlá auta?
Zase zprávička nahovnoZase komentar nahovno... nemam zadnej HW Razer, nemam zadnej herni HW, presto mam povedomi o firme Razer a i kdybych nemel, proc bych mel psat komentare ze o tom nic nevim a nejsem schopnej si tuknout na link?
Máš něco proti G305?Tenhle segment myší mě tak nějak nezajímá. FPS nehraju, rozdíly mezi senzory počínaje přibližně PWM3366 prakticky nevnímám (při mé preferované střední citlivosti), hmotnost nijak zvlášť neřeším, o bezdrát nestojím (protože baterie, spojení – tím spíš, pokud používá proprietární protokol). Ke jmenovaným G502 a G604 (potažmo předtím G602) mě přitáhla akorát extra tlačítka pod palcem (jedno mám přemapované na „kliknutí kolečkem“) a skutečnost, že jsem je našel ve slevě. Taky je to potřeba brát v kontextu toho, že jsem v nedávných letech vyzkoušel většinu moderních trackballů, spoustu ergonomických myší,… a těším se na dobu, kdy polohovací zařízení budou obsolentní – nahrazeny senzory.
Na hry dobrá ale na běžný desktop je přesnější tahle [nějaká placatá šílenost], fakt to není srandaTo jsem nepobral.
nemam nastaveno zadne zrychlovani kurzoruTo je potřeba rozvést. Grafická prostředí (včetně příp. aplikací) mají nějaké mapování příchozích událostí z myši na vlastní události jako pohyb kurzoru. Často implicitně používají nějaké „zrychlení“, akcelerační křivku,… A pak, nějaké zpracování signálu probíhá už v myši. Věřím, že v něčem jako G305 toho asi jde hodně nastavit, ale v nějakém tom levném „HP“ (beztak je to nejspíš OEM rebrand) pochybuji.
kdyby se neukroutil drat u vystupu z mysi tak by mozna jeste fungovala, proto uz jedine bezdratJak s tím kdo zachází…
To je potřeba rozvést.Co je na tom k rozvadeni proste nic nikde nenastavuju a v Linuxu i Windows to funguje shodne, zvlast kdyz to nema zadna extra tlacitka nebo funkci gest Spis jsem si myslel ze te bude zajimat zkusenost s tou DeftPro kterou si mi pomohl sehnat; Tak presto odpovim, od prvniho seznameni jsme si nerozumneli a to mam 2x takovou tlapu co ty :D
Co je na tom k rozvadeni proste nic nikde nenastavuju a v Linuxu i Windows to funguje shodne, zvlast kdyz to nema zadna extra tlacitka nebo funkci gestPak je potřeba brát ta tvrzení o přesnosti s rezervou, protože Windows a Linux, potažmo i různá desktopová prostředí, s událostmi z myši pracují různě. To je prostě fakt. Ve Windows je např. to notorické zaškrtávátko „Enhance pointer precision“. Třeba v loňském Kubuntu (takže Linux, X Server, Plasma), které mám teď zapnuté, je implicitně nastavená akcelerace.
Dobry paradox - G502 tu mam asi dva roky a leve tlacitko zacalo tak po roce proklikavat, a jak jsem se docetl, tak nejsem sam.To je úplně běžné, viz např. Definitive Omron Switch Guide for Mice, a nevyhneš se tomu. Dva roky jsou ještě dobré. Ale spousta jiných vlastností se v průběhu času zlepšila. Třeba ten Logitech toho času používal příšerná kolečka anebo asi nejstrašlivější mikrospínače pod kolečkem a postranními tlačítky.
Logitech sel s kvalitou do haje - klavesnice G213 je oproti G110 strasne hlasita a K280e, kterou jsem si poridil, protoze rikali, jak bude ticha, je takovy ausus, ze to nepamatujuHlučnost není nutně znakem nízké kvality.
Ted jsem poridil Viper a Basilisk od Razeru a K70 MK.2 a K95 od CorsairuVšechno je to předražené spotřební zboží. Srovnej např. klávesnice Topre Realforce, Leopold, Filco Majestouch 2… U myší je to blbé, možná ta nová myš od Topre, nebo pak až spíš průmyslové trackbally a tak.
Roccat SWARM je šílenost, která mi ve virtuálce ani nechodí (nenainstaluje si modul pro kýžený model myši).To je zvlastne, aky hypervizor pouzivas? Ja som to spustil v uplne obycajnom qemu/kvm a ide to bez problemov. Dokonca som tu mys pripajal cez USB pass-through po sieti a ani to nebol problem.