Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Dobrý den,
celý víkend zuřím kvůli neočekávané věci.
Včera jsem se pokusil v práci nainstalovat Ubuntu 22.04 na počítač se starým BIOSem, který nepodporuje UEFI. BIOS USB flash vidí, zobrazuje ho v bootovací nabídce, ale nenabootuje z něj. USB jsem vytvořil na jiném počítači s Linuxem pomocí dd
- nevím, jestli to hraje roli - přijde mi, že podle některých zdrojů ano, podle jiných ne.
Dnes jsem zkoušel doma nainstalovat Fedoru 39 na jiný počítač se starým BIOSem - stejná situace, tak mě napadlo, že nová Fedora už třeba podporuje jen UEFI, a taky že jo. Takže jsem vytvořil USB s Debianem 12 - podle návodu nikoliv pomocí dd
, ale pomocí cp
, což by mělo být ekvivalentní, nebo taky ne, i v tomto se zdroje liší. Situace je ale opět stejná - BIOS USB vidí, zobrazí ho v nabídce, ale nenabootuje z něj.
Zatímco Fedora 39 oficiálně podporuje jen UEFI, u aktuálních verzí Debianu a Ubuntu jsem nedohledal, že by podpora BIOSu byla odstraněna. Je problém k tomu cokoliv novějšího najít, většina lidí má už jen UEFI a řeší legacy mód třeba kvůli dual bootu s Windows, ale málokdy se stane, že by vůbec nešlo USB nabootovat. Řada lidí rovněž doporučuje vytvořit USB pomocí některého z nástrojů, které umožňují vybrat mezi BIOS a UEFI, resp. MBR a GPT módem (např. Rufus, Balena Etcher, Ventoy) - to mě zase mate, myslel jsem, že bitová kopie je bitová kopie.
Jak mám v roce 2023 správně vytvořit instalační USB Linuxu, které půjde nabootovat na počítači s BIOSem? (Může být kterákoliv distribuce.) Díky moc:)
Řešení dotazu:
dd if=/dev/zero of=/dev/sdX bs=4096 status=progressa pak jsem na ní pomocí dd nahrál stáhnuté iso.
dd if=/cesta/k/debian-live-12.2.0-amd64-xfce.iso of=/dev/sdX bs=4096 status=progressPak jsem vyhrabal stařičké Fujitsu Esprimo U9200 vložil do něj flashku, a přes klávesu F12 zvolil boot z vytvořené flashky. Debian s XFCE naběhl. Vzhledem k hardware to trošku trvalo, ale naběhlo. Takže iso je v pořádku, tím to není.
qemu-system-amd64 -hda debian-12.2.0-amd64-netinst.iso
.
Druhá věc je jaké podivnosti obsahuje konkrétní BIOS.
Jak mám v roce 2023 správně vytvořit instalační USB Linuxu, které půjde nabootovat na počítači s BIOSem?Já jsem prostě nainstaloval na flashku normální Debian s grub-pc a tedy legacy, a používám to tak. Live a „instalační“ média jsou podle mě přežitek.
Já jsem prostě nainstaloval na flashku normální Debian s grub-pc a tedy legacy, a používám to tak. Live a „instalační“ média jsou podle mě přežitek.A v čem přesně spočívá výhoda tohoto řešení oproti instalačním médiím?
dd
ne proto, že to vypadá geekovsky, ale proto, že to většina distribucí tak měla v návodu. (Dnes má Fedora, Ubuntu i OpenSuse vlastní nástroj a Debian se drží cp
.) Evidentně tedy na způsobu zápisu média záleží. Ventoy se hodí, můžu mít víc distribucí na jednom USB, tak to asi budu dělat takhle.
Tiskni Sdílej: