Administrace komentářů

Je to něco jako hotovost? Jojo, stará dobrá hotovost.

Jinak tohle je jezdnoznačně případ XY problému. Zálohovat soubory z /tmp nemá smysl. Pokud chceš zálohovat soubory z /tmp, je v návrhu příslušného systému nebo řešení něco od základu špatně. (Příslušná data by se měla ukládat jinam, jinak, atd.)

V dotazu chybí klíčová informace: Jak se pozná, že je soubor „kompletní“?

• Už ho nemá žádný proces otevřený? Nebo se může třeba stát, že nějaký proces sice soubor zavře, ale tentýž (nebo jiný) proces se k němu později vrátí, otevře ho (znova) a něco tam připíše?
• Nebo má zapisovaný soubor nějaký dočasný název a teprve pak se přejmenuje na zamýšlený název, jak to mají ve zvyku různé synchronizační a stahovací utility? (Pak je identifikace „kompletních“ souborů mnohem snazší.)
• Jde o binární soubory s předem známou velikostí, které jsou „kompletní“, jakmile té velikosti dosáhnou? (Pokud zapisující proces neholduje náhodným přístupům, nedělá lseek64 a nepíše kdovíkam atd. atp., může i takhle primitivní „synchronizace“ fungovat.)

Myslím si, že rozumný další krok je dostat se ze spárů XY problému. Zkus prosím podrobněji popsat, čeho přesně chceš docílit: Jaká jsou to data, jak jsou velká, jak moc na nich záleží (logy, které lze vyhodit? uživatelská data, která mají být i za 10 let bez chyby?), proč by se vůbec měla data zapisovat do nějakého dočasného adresáře, když ve skutečnosti se mají dlouhodobě ukládat (?), jestli se mají kopírovat všechna ta „dočasně nedočasná“ data nebo se ještě nějak filtrují atd.

(Sny o GUI je vhodné odložit do kouta.)

Rozhodně existuje možnost nastavit si nějaký systemd .timer unit, který každých 15 minut něco někam zkopíruje, ale tady je opravdu lepší popsat X a nedělat bezhlavě Y.