Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
QNetworkAccessManager
a ReportAccessManager
, nebo ještě lépe Report::NetworkAccessManager
.
CamelCase
... jdu blejt...
Díky za zápisek. Taky se chystám pustit do jednoho projektu s Qt(WebKitem), tak mě potěšilo, že tam jsou tyhle věci celkem jednoduché.
Ta VELKÁ písmena a podtržítka v názvech tříd se mi taky nelíbí, ale nevím, jaké jsou konvence v okolním kódu, tak to nechci hodnotit.
Mám ale jednu věcnou připomínku k návrhu: jak funguje třída REQUEST
(„…je naše třída pro přístup do databáze“)? To je nějaký singleton? Kde vezme spojení do databáze nebo jiné zdroje? IMHO by bylo lepší, aby je dostávala jako parametr z toho kontextu, ve kterém je používána, ne že si je někde obstará sama.
...proxy objekt...To mě zajímá. Nevyznám se příliš ve webových technologiích, nevím, co si pod tím představit. Jinak vlastní protokol používám právě proto, že nepředpokládám použití jinde, než v rámci aplikace. Navíc v režimu, kdy předem nevím, jak připojení k databázi vypadá a kdy jednu sestavu může používat více lidí s naprosto odlišným připojením k databázi.
/hello/world
namísto http://example.org/hello/world
či deko:/hello/world
. Pak je můžeš vzít jak jsou a poslat po HTTP do běžného prohlížeče.
No a aby fungovalo připojení k databázi, tak místo deko objektu, který máš teď, tam dáš proxy objekt, což je v Javascriptu implementovaný obyčejný objekt přeposílající volání metod na server a vracející obdržené odpovědi. Na serveru pak bude za nějakým HTTP API schovaný skutečný deko objekt, který udělá všechnu dřinu. Pokud proxy i originál budou mít stejné API, můžeš bezezměn zveřejnit tiskové sestavy na webu i v aplikaci a navíc to bude skoro bez práce (stačí udělat jen ten proxy objekt a aplikaci spustit jako démona bez GUI).
Pointa je v tom, aby jsi si teď nezadělal na problémy v budoucnu, kdy s tím budeš chtít něco dělat a budeš mít spoustu hotových sestav.
QWebView::setUrl("deko:/hello/world/");
by mělo stačit.
QWebView::setHtml( html, QUrl("deko:///hello/world") );
Html se bere z externího editoru
Tiskni Sdílej: