MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 22 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Do včerejšího dne jsem spokojeně používal fluxbox. Život ale chce občas změnu a proto jsem zkusil nasadit tiled wm. Napíšu tu nějaké postřehy a přihodím pár obrázků. Vybraným tiled wm se stal ion. Více o tiled desktopech třeba tady.
Kompilace stažených zdrojáků dopadla bez potíží. Kompilace nepoužívá configure, ale třeba prefix se dá nastavit v souboru system.mk. Po prvním spuštění mi došlo, že první co bude chtít změnit je grafický styl . Konfiguráky jsou v celku přehledné, v jazyce lua, takže nebylo těžké si vybrat vyhovující grafické téma a trochu ho přiohnout.
Rozhraní jsem si podle, občas přehledné, dokumentace na stránkách (doporučuji přečíst jednak faq a jednak popis rozhraní + man (tam je ovládání)) nastavil tak, aby mi vyhovovalo. Občas to byl boj, ale po dluhém zkoušení (a čtení dokumentace) se většina věcí podařila.
Ion má užitečnou feature, že všechny rozložení (rámce, plochy, atd..) zůstanou v takovém stavu, v jakém byly i po ukončení a znuvspuštění ionu. Potom, i když trochu krkolomně, umí určité okno nějaké aplikace automaticky otevírat v pojmenovaném rámci.
Výsledkem je, že po startu ionu se mi na druhé ploše v rámci web otevře firefox a thunderbird, na třetí se mi hezky naskládá irssi a psi, na čtvrté čtyři terminály a na páte mám připravené ramce pro gimp, kdybych ho někdy potřeboval spustit. První plochu mám rozvrženou bez ramců, aplikace se tam zobrazují jako skoro normální okna. A hlavně mám šanci zahlédnout plochu a pravým kliknutím zobrazit menu .
Co musím ionu opravdu pochválit je rozumně vyřešené ovládání, dá se ovládat jednak myší (překlikávání záložek, nastavování velikosti rámců, menu...), ale hlavně klávesnicí, přičemž zkratky jsou celkem snadno zapamatovatelné. Taky je pěkné, že souborové dialogy a různá menší okna ion automaticky nevloží do rámce jako novou záložku, ale zobrazí je jako plovoucí okno nad rámcem, což zvyšuje použitelnost.
Sice autor má trochu svéraznější názory (neřeším) a taky mě tam pár bugů trápí (například mi v rozhraní ionu fungují všechny znaky s diakritikou mimo malého (velké jde!) ě ), ale jinak jsem s ionem zatím spokojený a více uvidím po delší době používání.
Tiskni Sdílej: