Jsou mezi námi

23.1.2007 08:25 | Přečteno: 1138× | Oni

Byla-nebyla jednou jedna elektronická diskuse o nejmenovaném jakože operačním systému. Shromažďovala občany nejrůznějších kast, ale přesto se v ní našli i opravdoví lidé (ne každý musí být Meresjev). Tito lidé také někdy přemýšleli, také někdy milovali, také někdy nenáviděli, ale také se často smáli. Opravdoví lidé, jaké už často nepotkáváme (dokonce ani v Tescu). A tito lidé, nespokojeni se stavem zlotřilého světa a infiltrací různých emzáků, ýtýjů, vetřelců, ódésáků a socanů do staré dobré lidské společnosti, byli nuceni čas od času vyjevit svůj názor, pokusit se nastínit tisíciletími daná pravidla společnosti, obyvající tuto modravou planetu. Ale ouha, nedařilo se. A nakonec tedy nezbylo, než se uchýlit k přesným "termitům", které si naše dobrá modravá civilizace vyhranila pro komunikaci s objekty se základní signální soustavou. I stalo se. Výsledek? http://pandora.idnes.cz/part/2007/1/22150 A jaké z toho plyne poučení? Neser se do strejdy Boba, když je nalitej - Pardon, to už je jiná pohádka. Poučení z následující historky je takovéto: pokud komunikujete s emzákem (nebo se zavilým funícím socanem), pozorně mu hleďte do očí (nebo prostě do jakýchkoliv čivých orgánů). Přecházejte postupně od naší staré lidské komunikace až k prvosignálním posunkům a pokud ani v takovém případě nedojde k čivému kontaktu, ponechte dotyčný objekt ve stavu, v jaké jste ho našli a neprodleně povolejte SBČS (Službu pro bezpečné čištění společnosti) A zase bude krásně na naší modravé hroudě...        

Komentáře