Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Už nějakou dobu spravuji balíček rkward v AURu. Donedávna s ním nebylo moc práce, pak ale došlo k přesunu KDE4 do [extra], což způsobilo nějaké ty zmatky.
Mým oblíbeným DE na hlavním počítači je KDEmod, svého času jsem používal verzi 3.5.9. Přesun KDE4 do [extra] vytvořil situaci, kde se mi část systému chtěla aktualizovat na KDE4 a část s tímto zústávala v konfliktu. Řešením bylo ignorování balíčků v /etc/pacman.conf, přičemž jsem důkladně sledoval forum KDEmod, kde se mezitím začaly napravovat škody.
Musím pochválit KDEmod tým za rychlou reakci a vyřešení situce, i když přechod na "nové" balíčky KDEmod3 není zcela hladký. Nakonec jsem se ale rozhodl, že KDE4 vyzkouším, takže jsem na hlavním PC prodělal přechod na KDEmod4, které je teď u mě v testovací lhůtě.
Co se mého balíčku RKWard týče, rozhodl jsem se vytvořit jednak verzi pro KDE3 (zde šlo v podstatě o jedinou změnu v názvu závislostí: kdelibs -> kdelibs3) a poté, co jsem úspěšně povýšil na KDEmod4 jsem začal upravovat PKGBUILD pro novou verzi RKWardu pro KDE4.
Zde už byla situace poněkud těžší, jednak začal RKWard při kompilaci používat cmake, a jednak se v Archu přesunulo KDE z /opt do /usr. Po troše zkoušení, hraní si a hlavně čtení následujících zdrojů z wiki se mi povedlo vytvořit funkční PKGBUILD.
Doklikat se k některým užitečným článkům na wiki mi dalo trochu práce, takže si je tu odložím: Balíčkovací standardy pro Arch, Průvodce uživatele AURu a především Jak na balíčkování v Archu.
Další důležitá nastavení pro kompilaci RKWardu jsem nalezl na stránkách projektu.
Pokud by se někdo chtěl k vytvořeným PKGBUILDům výjádřit, uvítám každou radu.
Tiskni Sdílej: