Linuxová distribuce Endless OS (Wikipedie) byla vydána ve verzi 6.0.0. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu, poznámkách k vydání a také na YouTube.
Byl vydán Mozilla Firefox 126.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Vylepšena byla funkce "Zkopírovat odkaz bez sledovacích prvků". Přidána byla podpora zstd (Zstandard). Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 126 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 11.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 24.0 linuxové distribuce Manjaro (Wikipedie). Její kódové jméno je Wynsdey. Ke stažení je v edicích GNOME, KDE PLASMA a XFCE.
Byla představena oficiální rozšiřující deska Raspberry Pi M.2 HAT+ pro připojování M.2 periferii jako jsou NVMe disky a AI akcelerátory k Raspberry Pi 5. Cena je 12 dolarů.
V Praze o víkendu proběhla bastlířská událost roku - výstava Maker Fair v Praze. I strahovští bastlíři nelenili a bastly ostatních prozkoumali. Přijďte si proto i vy na Virtuální Bastlírnu popovídat, co Vás nejvíce zaujalo a jaké projekty jste si přinesli! Samozřejmě, nejen českou bastlířskou scénou je člověk živ - takže co se stalo ve světě a o čem mohou strahováci něco říct? Smutnou zprávou může být to, že provozovatel Sigfoxu jde do
… více »Kam asi vede IllllIllIIl.llIlI.lI? Zkracovač URL llIlI.lI.
Společnost OpenAI představila svůj nejnovější AI model GPT-4o (o jako omni, tj. vše). Nově také "vidí" a "slyší". Videoukázky na 𝕏 nebo YouTube.
Ondřej Filip publikoval reportáž z ceremonie podpisu kořenové zóny DNS. Zhlédnout lze také jeho nedávnou přednášku Jak se podepisuje kořenová zóna Internetu v rámci cyklu Fyzikální čtvrtky FEL ČVUT.
Společnost BenQ uvádí na trh novou řadu monitorů RD určenou pro programátory. První z nich je RD240Q.
…oédeslání… …nění… …měžení… …perzisteně… …že z jakýmkoliv delay…Jinak já jsem rád, že ntp alespoň nějak funguje. Bohužel v některých případech ani ntp nepomůže. Třeba když zapnu počítač po delší době a mezitím došlo k posunu času na letní/zimní. Ntp v tomto případě nezafunguje - že prý to je moc velký posun - a musím to řešit ručně. Je to sice jen dvakrát ročně, ale uvítal bych, pokud bych ani tohle řešit nemusel.
hwclock -systohc
, které zapíše systémový čas do hw hodin a pak při dalším startu to není nijak moc daleko.
V mnoha současných distribucích je jako základ pro NTP použitá varianta daemona chrony. Ten používá následující konfigurační soubor /etc/chrony/chrony.conf. V něm je možné povolit, že je na začátku přípustné provést korekci mimo běžné limity.
makestep 1 -1
První hodnota říká, při jak velkém rozdílu již nedojíždět k správnému času plynule, u nás, jakmile je rozdíl větší než 1 sekunda. Druhý parametr pak omezuje do kolika výměn po startu je ještě přechod na srovnání času skokem přípustný. U studentských stanic v lokální síti to moc neřešíme a záporná hodnota (-1) pak specifikuje, že kdykoliv dojde k velkému odstupu od serveru, tak se natvrdo stanice sesynchronizují. Pro server nebo prostředí s certifikáty a bezpečností to asi není ideální, ale i když bootujeme naše prostředí v laboratořích, kde jiné katedry používají Windows, tak je od problémů s časem pokoj.
Volby rtconutc a rtcsync máme zakomentované, aby nebyly při nutnosti soužití s jinými systémy potíže a GNU/Linux pak na stanicích RTC ignoruje.
Více ke zkušenostem může říct správce naší infrastruktury - Aleš Kapica.
Není zde žádný algoritmus, kdy klient by se blížil k nejakému váženému průměru času serverů, které byly kvalifikovány jako s OK časem.Takový algoritmus v
ntpd
je, dokonce je i ve specifikaci NTP jako "combining algorithm". Offsety serverů, které ve výpisu ntpq -pn
mají značku +
jsou zkombinovány s tím co má *
. Jako váha se bere "root distance".
Appendix F describes an optional algorithm to improve accuracy by combining the time offsets of a number of clocks.Takže díky "optional" netuším, jak to je u konkrétních daemonů. U standardního
ntpd
jsem nenašel žádnou volbu, kterou bych tento volitelný algoritmus zapnul nebo vypnul. A osobní pocit z pozorování chování hodin bylo: "Přibližuji se k sys-peer
serveru (s hvězdičkou v ntpq -p
)." Ne že se přibližuje k nějakému váženému průměru.
tos minclock
a tos maxclock
.
Když si vypíšete asociace přes ntpq -c as
a pak proměnné všech serverů přes ntpq -c 'rv $ID'
, jakou root dispersion a delay má ten server s hvězdičkou oproti těm s pluskem? Možná je mnohem blíž a tak má jeho offset mnohem větší váhu.
Tiskni Sdílej: