Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Jen by mě zajímalo, jak se ten plasmoid (screenlet…) bude lišit od plasmoidu, který zobrazuje webovou stránku (třeba WebKitem) a občas ji obnoví (což může dělat i ta stránka samotná bez podpory plasmoidu). Prostě mi přijde, že na straně klienta není moc co programovat. Ta serverová část bude zajímavější.
Máte pravdu, ti klienti budou primitivní. Jako pohrávám si s nápadem že když by dostávali XML tak by tam šlo elegantněji nadefinovat různé layouty zobrazení, více dat a v intervalu je měnit... jenže tohle všechno půjde nejspíš udělat i s HTML a JS...
Ono je jak HTML, tak XML univerzální, ale každé v jiném smyslu. XML jsou čistá data, která je možné zobrazit jakkoli (nějakým webovým jádrem, ale i třeba tlustým klientem), nebo je snadno konvertovat na něco jiného. (X)HTML je zase univerzální v tom smyslu, že pojme libovolná data (nejsme omezeni DTD/Schématem, které jsme si nazačátku napsali), ale pohybujeme se v jiné vrstvě (prezentační).
Asi bych to posílal jako XHTML, aby se toho na klientovi dělalo co nejmíň a aby se nemusel aktualizovat a byl univerzální (určitě už něco takového existuje). A akorát na serveru mít data v nějakém obecném formátu (XML, databáze), abychom je mohli v případě potřeby posílat a vykreslovat i jinak, než jako HTML.
Určitě, ještě v brzkých dobách začínajících KDE 3 jsem měl applet na počasí a když se odpojilo od netu tak z něho vyskakovalo pop-up okno... děs, to určitě nechci:)
Ty ryze lokální údaje nechám na ryze lokálních miniaplikacích... tady si myslím že je konkurence dobrá a navíc by každý musel mít ten server poskytující info spuštěný na lokále a moje vize je spíš že jeden server bude obsluhovat spousty lidí...
Tiskni Sdílej: