Záludnosti SUSE (pro uživatele Debianu)

5.11.2005 19:44 | Přečteno: 2277× | Jen tak

Trochu ze zvědavosti jsem nainstaloval na notebook Aspire 1412WLMi nové SUSE 10.0 (ne openSUSE, ale tu tzv. Evaluation verzi). A ačkoliv už tam předtím byl Debian a byl jsem téměř úplně spokojen, vážně teď uvažuji o tom, že bych si na notebooku SUSE nechal jako hlavní systém. To jsem nečekal.

Pár drobností mě však zpočátku pořádně rozčilovalo...

Rozlišení

Vzhledem k netradičnímu rozlišení obrazovky notebooku (1280x800) je nutné používat utilitku 855resolution. SUSE ji obsahuje na instalačních médiích, takže ji není nutné kompilovat. Kupodivu však není možné spouštění utility nastavit pomocí klikátek. A přitom by to nemělo být nijak složité. Takže jsem ji vrazil do /etc/init.d/boot.local. Ono to vůbec s nastavováním rozlišení, parametrů monitoru a grafické karty není v YaSTu ani SAXu zrovna jednoduché. Modul v YaSTu nelze spustit, SAX zase ukazuje nesmyslné údaje... například tvrdí, že hardwarová akcelerace se nekoná, ačkoliv jede bez potíží.

WiFi a ndiswrapper

Další na řadě byl ndiswrapper, protože notebook má zabudovanou WiFi kartu INPROCOMM IPN 2220 - neboli paskvil, pro který linuxový ovladač není a nebude. Ndiswrapper naštěstí funguje (i když je to pokaždé trochu loterie, jestli si bude rozumět verze ndiswrapperu a jádra - např. nejnovější ndiswrapper 1.4 si tedy s 2.6.14 nerozumí vůbec). SUSE 10.0 obsahuje ndiswrapper 1.2, který naštěstí s výchozím jádrem (pravděpodobně ukrutně opatchované tzv. 2.6.13-15) funguje. Upgradovat už jsem zkoušel, ale nový SUSE kernel si s novým SUSE ndiswrapperem také nepotykal... Nejvíce mě však překvapilo, že to opět nešlo naklikat. Parametry pro DHCP a WiFi sice v YaSTu nastavit lze (včetně SSID, WPA-PSK atd.), ale ndiswrapper je nutné nakonfigurovat ručně.

Totiž - ono mi to ruční nastavování nevadí - z Debianu jsem zvyklý a vyhovuje mi to více. Ale od super-desktopového SUSE jsem očekával možnost naklikat cokoliv. Kdybych neměl debianní průpravu, byl bych asi trochu zmaten...

Instalace softwaru

Další věc, které jsem se - zhýčkán APTem - obával, byla instalace, aktualizace a odinstalace softwaru. Opravdu jsem se snažil do toho v YaSTu proniknout, ale nakonec jsem to musel zahanbeně vzdát. Říkejte si klidně, že jsem slepej jako patrona, ale já jsem například v YaSTu nebyl schopen zobrazit seznam nainstalovaných balíků. Umí YaST rpm -qa? Mimochodem, jsem sám, komu připadá YaST daleko přehlednější než grafický YaST2? Já se mezi těmi ikonkami nedokážu orientovat. Zato textový YaST je - až na zmíněné chybky - bezvadný. A skoro mě rozesmála duchaplnost vývojářů, kteří fikaně nalinkovali zast -> yast. Že je to šikovné, o tom svědčí už to, že jsem to vůbec objevil. Kdo si na nově nainstalovaném systému nikdy z/y nespletl, že jo?

APT4RPM

Utekl jsem tedy k APTu. Nejprve jsem byl zoufalý, protože jsem nemohl objevit žádné rozumně rychlé zrcadlo. Před pár lety bych omdléval při rychlosti stahování 25 kB/s radostí. Teď už mi to připadá nepoužitelné. Naštěstí jsem objevil http://ftp4.gwdg.de/pub/linux/suse/apt. Ta zvýrazněná 4 je důležitá. Na mnoha místech uváděná adresa ftp.gwdg.de je totiž právě ta děsně pomalá. ftp4.gwdg.de je však jako blesk. A jsou tam snad všechny repozitáře, které pro SUSE existují (OK, ono jich vlastně moc neexistuje...), včetně slavného packmana, kde-unstable a samozřejmě i base. Ve vrchním adresáři je i vzorový soubor sources.list, takže je to jednoduché jako facka.

No, dva problémky přeci jen byly... Nejdřív jsem musel nainstalovat všechny GPG klíče pomocí programu apt - to mě trochu zmátlo, protože nic takového v Debianu není. apt-get však odmítal bez klíčů instalovat a i samotné balíčky s klíči jsou podepsané, takže je nutné využít pro instalaci "balíčku" rpmkey* árpíemácký apt s parametrem --no-checksig... Ufff.

Další potíž byla s tím, že jsem v sources.list hamounsky nechal i repozitáře *-prpm a *-drpm. Když pak na mě rpm prostřednictvím apt-getu řval, že

unpacking of archive failed: cpio: Bad magic

horečně jsem začal přemýšlet, jestli mi _zase_ nechce zkazit náladu ReiserFS, který jsem nechal SUSE nainstalovat, když to nabízelo jako výchozí filesystém.

Teprve později jsem se dočetl, že existují nějaké delta a patch balíky...

APT mi však po vyřešení problémů dodal odvahy, připadal jsem si jako doma. I když musím říct, že apt4rpm je oproti tomu debianovskému příšerně pomalý. Každopádně jsem se konečně začal orientovat v tom, co mám nainstalováno, a doplnil jsem balíky jako libdvdcss apod. Navíc jsem neodolal a upgradnul i KDE na druhou betaverzi. Sice jsem zachytil několik zpráv o tom, že tato betaverze je dost nestabilní, ale já na žádné potíže nenarazil a KDE běhá výborně. Jen nedoporučuji upgradovat balík fontconfig na verzi vyšší než fontconfig-2.3.2.20050721-10 - při pokusu o použití 2.3.91.20051026-0.1 jsem se se zlou potázal. Všechny programy využívající Xft2 od upgradu končily se SIGSEGV ještě dříve než začaly... Že je chyba právě v novém fontconfig, to jsem zjišťoval nejméně půl hodiny :(.

Spokojenost

Celkově jsem ale hodně spokojený. Pod ne zcela funkčním klikacím kabátkem má SUSE úplně funkční textové konfigurační soubory. Jejich logika není nijak zmatená a ačkoliv mě trochu otravují některé kličky nutné např. pro podporu čínštiny a dalších věcí, které nemám šanci využít, orientuji se v nich bez potíží. Moc se mi sice nelíbí "registry-like" /etc/sysconfig, ale je to celkem přehledné, takže to překousnu. SUSE asi na notebooku zůstane. Na rozdíl od Mandraku a Fedory totiž nemám problém se v tom systému vyznat.

       

Komentáře

[Michal Kubeček]

já jsem například v YaSTu nebyl schopen zobrazit seznam nainstalovaných balíků

V selectu filter vyberte souhrn instalace a klikněte na ponechat.

A skoro mě rozesmála duchaplnost vývojářů, kteří fikaně nalinkovali zast -> yast.

Ve starších verzích byly dokonce i linky ZaSTě a zastě.

[User682]

zdravim,

asi jsem hodne malo chapavy clovek, ale nejak jsem nepochopil, proc po par letech pouzivani debianu si da nekdo na notebook suse.

nejak jsem nespatril ty vyhody.

asi pochopim, ze suse je privetivejsi, ma vice veci v sobe, v necem je mozna vymakanejsi. jenomze kdyz delam roky debian, tak mam uz system zmakly a nejaka konfigurace ci neprivetivost me jiz neprekvapi.

i kdyz mi to tak trochu pripada celkovy vyvoj, ze "tvrdi hackeri" postupne lenivi a od comandline/obycejneho x-manageru prechazeji k klikacim vecem. ted prosim bez urazky. to je jev.

pozadal bych o vysvetleni. nejak jsem nepochopil.

diky gf

[Michal Kubeček]

Co se Debianu týká, nemohu sloužit. Ale mám poměrně jasno v tom, proč jsem po letech odešel k SuSE od Slackware (a nelituji)…

[Clojster]

Ja zase odesel od Slackware k Debianu (a nelituji)

[trekker.dk]

Já od Mandrake k Debianu (a nelituji)

[Tomáš]

Já od SuSE k Debianu (a nelituji)

[Kala]

Já od Slackwaru k FreeBSD (a nelituji)

[George]

Ja od Windows k Debianu (a nelituji, hihi)

[deleted]

takže nikdo ke Slackwaru?

[Kala]

Já od Windows k Slackware (a nelitoval jsem)

[Ash]

Já od RH k Gentoo a nelituji. Ale je fakt, že jak už to má člověk na háku, tak už není do čeho vrtat :) Což by mohla být odpověď na to, proč přecházet z Debianu na SuSE a to ještě s apt-em a s chutí do vrtání se do konfiguráků. Že by si člověk chtěl těmi klikátky trochu zkomplikovat život?

[zenek]

A mohu se zeptat proč? Ne, že bych fandil Slackware nebo na něl chtěl přejít nebo ho používal, ale stejně, jen tak ze zvědavosti...

[Michal Kubeček]

Začalo mi vadit, že se povážlivě rozšiřuje seznam věcí, které Patrick Volkerding považuje za zbytečné (nebo dokonce škodlivé), ale které by se mi čas od času hodily. Namátkou PAM, jádro řady 2.6, Posix ACL, … Také mne už nebavilo to, kolik času musím po instalaci věnovat uvedení distribuce do použitelného stavu.

[Vlastimil Ott]

Ale to jsem chtěl říct já!

[Lukoko]

Já jsem utek od Slackwaru k OpenSUSE a jsem maximálně spokojený. Na Slackwaru jsem se naučil, co je to linux a teď si nemůžu stěžovat.

[Zdeněk Burda]

A co je to ten linux a jak na něj?

[vencour]

Pěkné

[Robert Krátký]

Ze zvědavosti. Rád čas od času vyzkouším novou distribuci. A vzhledem k tomu, že celá operaci mi i s instalací trvala tak dvě tři hodinky, beru to jako aktivní odpočinek od normální práce. Sice jsem nečekal, že by se mi SUSE zalíbilo (měl jsem nemilé zkušenosti s Fedorou i Mandrakem), ale byl jsem prostě zvědavý, co je nového (od minula... SUSE 9.0 - instalace z FTP).

Zjistil jsem, že nového není nic moc. Ale zároveň jsem si tentokrát dal tu práci a pokusil se sloupnout tu klikací šlupku, abych zjistil, jak systém funguje pod pokličkou. A co jsem našel se mi docela líbilo. SUSE má přehlednou a konzistentní strukturu konfiguráků. V každém je zřetelně označeno, jestli je nebo není generovaný grafickým nástrojem (takže nedojde k nechtěné ztrátě ručně editovaných nastavení). A tak dále. Prostě se mi ten systém zalíbil. Grafický YaST(2) jsem poslal k čertu (lze bez potíží odinstalovat - tj. systém s ním nestojí a nepadá)...

A přenesení věcí z /home je dílem okamžiku. Takže na Debian jsem nezanevřel (na desktopu ho pořád mám), ale asi budu chvíli používat SUSE. Možná na to má vliv i to, že systém na notebooku většinou jednou nainstaluji a pak už provádím jen nejnutnější updaty - takže jakmile je jednou nakonfigurovaný, je mi vlastně jedno, co tam běží - hlavně když to funguje.

---------

Poznámka bokem: v článku jsem zapomněl zmínit, co mě na SUSE pořádně štvalo... Pro textovou konzoli používá framebuffer. Což o to, já v Debianu taky. 640x480 na devatenáctce by bylo plýtvání místem. Ale SUSE chce být cool, takže má ve výchozím nastavení ve framebufferové konzoli grafické pozadí. A sice takové, které ze spodku obrazovky ukrajuje nejméně dva řádky, spíše tři (a všechno jen kvůli tomu, aby mohlo být v rohu logo). Tak to mě tedy přišlo jako tak nesmyslné plýtvání místem, že jsem chvíli soptil, než jsem konečně zjistil, jak se toho zbavit.

[Vlastimil Ott]

Je to docela pěkný článek, škoda nechat ho jen tak v blogu. Kontaktuj redakci, určitě ti to vydají.

[Robert Krátký]

Díky za důvěru. Mám však s místní redakcí špatné zkušenosti... radši to nechám v blogu.

[trekker.dk]

Dyť jsi šéfredaktor. Aspoň to tu teda píšou.

[Michal Kubeček]

No právě. Kdo jiný by to měl vědět lépe? :-)

[Robert Krátký]

Dyť jsi šéfredaktor.

Safra. Som z toho voľaký zmetený...

[Zdeněk Burda]

Nevěříš šéfredaktorovi? Zkus kontaktovat přímo Leoše, třeba se ti s ním bude líp komunikovat

[Robert Krátký]

Všechno je to stejná pakáž.